Odyssea: Ach, nech mě spát
Plzeňská rocková líheň dala v 70. a 80. letech tuzemsku několik kvalitních tancovačkových kapel. Jednou z těch neznámějších byla Odyssea. Prosadila se vlastní tvorbou, na české poměry nadprůměrnou.
Odyssea začala svůj název používat na podzim roku 1979. V 70. letech existovalo na Plzeňsku několik kvalitních tancovačkových kapel, ale nejznámější z nich byly postupně Koule, později Vozembouch a ještě později Odyssea. V nich průběžně figurovali stejní muzikanti - kytarista Václav Běhavý, baskytarista Jan Nový-Cimbura a fenomenální bubeník Jiří Lokajíček. Když si pod tlakem nepřejících totalitních úřadů hudebníci naposledy měnili název, dali svým fanouškům vybrat. Ti z předložených asi sta návrhů vybrali ten, který se jim nejvíc líbil. Symbolizoval nelehké fungování tehdejších bigbítových skupin, vždyť Odyssea v přeneseném významu znamená dlouhé bloudění či putování s množstvím útrap. Tak životu své oblíbené kapely rozuměli její skalní fanoušci.
Sestava Václav Běhavý, Jan Nový-Cimbura, Jiří Lokajíček a Radko Andrejs se na začátku 80. let stala velmi oblíbenou českou zábavovou kapelou, i když nehrála typický západočeský tancovačkový rock, na zábavách měla vždycky narváno. Jako jeden z mála souborů tohoto typu měla Odyssea v roce 1983 více než stovku vlastních, rytmicky, melodicky i textově nadprůměrných písní. Hraje dodnes a klidem dnes můžeme říci, že Odyssea je jedna z nejlepších tuzemských kapel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.