Pacientům nejen ve fakultní nemocnici pomáhá terapeutický poník Smajlík

Terapeutický poník|foto:Veronika Krátká, Český rozhlas

Koně jsou mistry řečí těla. Hned poznají, jak se cítíte, a zareagují. Pacientům fakultní nemocnice v Plzni pomáhá cítit se lépe poník Smajlík. Na jeho návštěvy se těší pacienti na několika odděleních. Vychovat poníka tak, aby mohl docházet do zdravotnických zařízení nebo třeba do domovů seniorů, ale není jen tak. V celé republice je jich proto jen pár. Smajlík ze spolku „Ponyterapie – Radost pro každého" při své zatím poslední návštěvě potěšil malé pacienty na dětské klinice.

„Všechno začalo, když jsem si koupila první kobylku a k ní miniponičku pro své děti. Přitom jsme přišli na to, co všechno koně dokážou lidem předat,“ vzpomíná majitelka Smajlíka Milena Malinová z Kaznějova. „Viděla jsem video z Ameriky, v němž malý kůň vstoupil na dětské oddělení do nemocnice, a řekla si – to je to, co chci dělat i u nás.“ K ponyterapii musí mít koník vhodnou povahu a navíc musí zvládnout dlouhý výcvik. „Smajlíkovi trvalo šest let, než došel do finále a nebál se vstoupit i do výtahů a podobných prostorů. A i dnes, když je zavřený v malém výtahu, který se kýve, je mu to nepříjemné.“

Desetiletý shetlandský poník Smajlík měří 85 centimetrů v kohoutku, má rezavou barvu a světlou hřívu. Na návštěvy chodí vybavený batůžkem s medvídkem. Ten je v případě, že se jde k dětem, plný bonbonů, v případě seniorů je naplněný sponkami a hřebínky. A když je Smajlík součástí narozeninové party, v batůžku schovává dárek pro oslavence.

„U dětí vidíme nejdřív překvapení, potom trochu ostych. Jakmile si ale poníka pohladí, vždycky roztají,“ popsala herní specialistka dětské kliniky Ludmila Romová. „Úžasný je pohled třeba na postižené děti, které se nevyjadřují verbálně, ale na poníka reagují emocionálně, smějí se… a to je pro nás ta největší odměna.“