Pacienty následné a sociální péče v nemocnice ve Stodu léčí pomocí canisterapie

Marleyho přítomnost má podle sociální pracovnice Vladimíry Zahořové dvojí účinek, za prvé rehabilitační. Když mají nemocní psa u lůžka, snaží se i ti méně pohybliví pacienti k němu naklonit, pohladit si ho, dělají mu prostor, aby se k nim dostal co nejblíže.

Další účinek je psychosociální. Zejména na pacienty, kteří jsou hospitalizovaní dlouho jeho přítomnost působí pozitivně, to se pak odráží na psychice a pes je pro ně rozptýlením. Pacienti se smějí, komunikují jak se psem, tak hlavně s jeho pánem. Na nemocnici se podle Vladimíry Zahořové často obracejí s dotazy, jestli zas v pondělí oba přijdou.

Majitelem labradora je Jiří Blíha, který se dlouhodobě věnuje speciální výchově psů a který si Marleyho pořídil jako štěně už s představou, že bude dělat canisterapii. Podle něj má totiž Marley předpoklady od rodičů, kterými byli asistenční pes a vodicí fenka pro nevidomé. Se psem nejdříve navštěvoval dětské tábory a kynologické akce, kde se ujistil, že je naprosto klidný. Pak absolvoval potřebné zkoušky.

Canisterapie neboli psí léčivé pohlazení

Práce v nemocnici ve Stodě je jeho první pracovní angažmá. Do nemocnice začal Marley chodit zkušebně v červnu. Od srpna se návštěvy staly oficiálními a k současným oddělením přibude i dětské. Psa ale personál pustí jen k pacientům, kteří si to přejí.

Canisterapie funguje také v klatovské nemocnici. Sem dochází až dvakrát týdně tříletá Sára, fenka bernského salašnického psa. Pomáhá pacientům na odděleních následné péče, dlouhodobé intenzivní péče a psychiatrie.

Každá její návštěva trvá podle vrchní sestry oddělení následné péče Dany Novákové hodinu. Za tu dobu obejde až 20 pacientů. Vítají ji zejména dlouhodobě hospitalizovaní lidé a ti starší, za nimiž nechodí tak často návštěvy. A canisterapii chce zavést i nemocnice v Domažlicích.