Padrťské rybníky v Brdech obklopuje krásná příroda. Létá k nim orel mořský i čáp černý
Padrťské rybníky patří k nejvyhledávanějším lokalitám Chráněné krajinné oblasti Brdy. Nacházejí se v samém srdci Brdské vrchoviny. Jsou tvořeny Hořejším a Dolejším Padrťským rybníkem. Společně představují druhou největší náhorní vodní plochu v České republice v průměrné nadmořské výšce 640 metrů. Rybníky od sebe dělí hráz Hořejšího Padrťského rybníka.
„Rybníky leží uprostřed nádherné Padrťské kotliny, která je ze všech stran obklopená vysokými vrchy, jako například druhým nejvyšším brdským vrcholem Prahou, nebo vrchem s půvabným názvem Kočka. Kočka navíc patří k jedněm z nejslavnějších paleontologických nalezišť ve střední Evropě,“ říká Martin Lang z Muzea Středních Brd ve Strašicích.
Vznik rybníků bývá obvykle přisuzován rodu Gryspeků, kterým patřilo mirošovské panství, pod které Padrť spadala. Podle Martina Langa však Gryspekové pravděpodobně rybníky nezaložili, ale pouze rozšířili a nechali zesílit jejich hráze.
V současné době jsou Padrťské rybníky chovnými nádržemi a také zásobárnou pitné vody pro rokycanskou aglomeraci. „Z Padrťských rybníků vytéká tok Klabavy a na třítrubeckém prameništi se sbírá pitná voda pro polovinu dnešního Rokycanska,“ upřesňuje Martin Lang.
Padrťské rybníky jsou kromě toho také hnízdištěm některých velice vzácných pobřežních ptáků. Jsou například lovištěm orla mořského, který k nim pravidelně zalétá. A také je zde možné vidět skutečně velkou vzácnost – čápa černého.
K Padrťským rybníkům vede několik tras, například od Strašic, anebo z opačného směru z Míšova. Je možné se k nim vydat jak pěšky, tak na kole. Toto místo patří mezi nejcennější a zároveň turisty nejvyhledávanější brdské cíle.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
