Plzeňský kraj nechce hranici úspěšnosti v přijímacích zkouškách

12. únor 2019
Přijímací řízení (ilustrační foto)

Plzeňský kraj nesouhlasí se zavedením cut-off score, tedy minimální bodové hranice při přijímání na střední školy.

Asociace krajů totiž navrhla, aby na maturitní obory mohli být přijati jen ti studenti, kteří při jednotných přijímacích zkouškách z češtiny a matematiky dosáhnou minimálně 30 bodů ze 100. Opatření má zvýšit úroveň vzdělávání a úspěšnost středoškoláků u maturit.

Plzeňský kraj minimální bodovou hranici pro přijetí žáků na střední školy odmítá, protože omezuje volbu uchazečů. „Je spousta vlivů, které mohou ovlivnit vzdělávací dráhu každého jednotlivce. A určitě si nemyslíme, že by se na vstupu mělo omezovat, kam má ten žák nastoupit, protože přijímací zkouška je otázka dvou dnů. Jsou dva pokusy. Pokud by se to někomu nepodařilo, neznamená to, že by maturitní zkoušku neudělal,“ řekla vedoucí odboru školství Jaroslava Havlíčková.

Navíc podle hejtmanství už teď většina zájemců o studium na gymnáziu nebo průmyslové škole v regionu navrhovaný limit 30 bodů splňuje. I proto podle ředitelky SPŠE v Plzni Naděždy Mauleové nemá zavedení minimální bodové hranice smysl. „Minulý rok jsme měli podaných 552 přihlášek. Kdyby se zavedlo cut-off score tak, jak se s tím počítá, tedy muselo by být 30 bodů ze 100 možných, z 552 žáků by to nesplnilo jen 12. A ty jsme stejně nepřijali,“ vysvětlila ředitelka Mauleová.

Obory v zemědělství a sociálních službách v ohrožení

V Plzeňském kraji by navíc zavedení minimální bodové hranice mohlo ohrozit zájem o nástavbové studium i některé potřebné obory. „Významně postižené by byly také obory středních zemědělských škol a sociální služby. Ve škole v Kralovicích studuje velké procento dívek, které jsou motivované k tomu, aby pracovaly v sociálních službách jako ošetřovatelky a pečovatelky. To je něco, co bytostně v naší zemi potřebujeme. Zavedením cut-off score by se tyto dívky na tu školy nedostaly a my můžeme jedinou zkouškou zkazit život mladému člověku. A u toho bych já nechtěl být,“ konstatoval hejtman Josef Bernard.

Předsedkyně Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová ale argumentuje, že právě kraje jsou za úroveň středoškolského vzdělávání zodpovědné: „My se ptáme, s jakým případným opatřením by se kvalita středního školství v krajích zlepšila?“

Podle vedení Plzeňského kraje je potřeba zlepšit kvalitu výuky na druhém stupni základních škol. „Jednoznačně je potřeba udělat něco proto, aby střední školy nemusely dohánět handicap toho, co již má vychovat základní škola. To znamená jednoznačně zvýšit kvalitu vzdělávání, volit vhodné metody a formy práce, pracovat tvořivými produktivními metodami a tak dále,“ uvedla náměstkyně hejtmana pro oblast školství Ivana Bartošová.