Plzeňský odbor Ústřední matice školské vznikl před 140 lety

6. duben 2022

Znáte historii Ústřední matice školské? V 80. letech 19. století byla jedním z národních „obranných“ spolků v otázce vyučovacího jazyka – podporovat měla vznik a provoz menšinových českojazyčných škol v národnostně smíšených oblastech Rakouska-Uherska, hlavně v českém pohraničí. Její plzeňský odbor vznikl před 140 lety.

Po změnách v rakouské konstituci (především po schválení jazykových zákonů v roce 1880) vznikla potřeba podporovat české vlastenecké smýšlení. Nově nastavená pravidla znemožňovala v oblastech s převahou německy hovořících obyvatel užívat češtinu jako vyučovací jazyk, což mělo přímý dopad na veřejné školství.

Po vzoru Německého školského spolku se proto v roce 1880 ustanovila Ústřední matice školská. Šlo o instituci, která vznikla s cílem podporovat a financovat v oblastech s převážně německým obyvatelstvem školy s českým vyučovacím jazykem, protože právě ten byl vnímaný jako duše národa.

První zasedání valné hromady do svého čela zvolilo Františka Ladislava Riegera a schválením stanov umožnilo vznik regionálních poboček. Plzeňský odbor ÚMŠ se oficiálně ustanovil v polovině roku 1882 a hned začal se zakládáním soukromých škol v menšinových oblastech západních Čech a podporováním nadaných žáků ve studiu. Finance pro své působení získával spolek z členských příspěvků a darů, nedílnou součástí rozpočtu byly výtěžky z pořádaných besed, přednášek a plesů. Ústřední matice školská se ale pouštěla i do větších projektů - spolu s Národní jednotou pošumavskou iniciovala i výstavby školních budov.

Matiční slavnosti

Každoročně pořádanou akcí byly Matiční slavnosti, které se konaly obvykle v letních měsících pod záštitou pražského výboru. Během této události se velkolepě prezentovaly české vlastenecky zaměřené spolky a dané město mělo dát vyniknout českým tradicím. Západočeskou metropoli svého času křižoval velkolepě pojatý průvod, který zakončil své putování v dnešních Štruncových sadech. Do procesí napříč městem se zařadily alegorické vozy a vlajkonoši doprovázeni členy svých spolků v tradičních oděvech. Poté následoval program, který byl třeba v roce 1905 inspirován životem Viléma z Rožmberka - účinkovalo v něm na 200 Plzeňanů a skládal se z šermířského zápasu, klání s oštěpy, mumraje dvorních šašků a podobných kratochvílí začátku 17. století.

autoři: Michaela Vondráčková , Adéla Šmausová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio