Pod Kunětickou horou vznikla Expozice pardubického letectví. Představuje i stroj Jana Kašpara

19. září 2024

Letiště v Kuněticích nedaleko Pardubic začalo fungovat sice až v osmdesátých letech minulého století, expozice ve zdejším hangáru ale mapuje samotné počátky české aviatiky. Do budoucna by se stávající stálá výstava funkčních replik a historických strojů měla proměnit v rozsáhlejší Muzeum Jana Kašpara, věnované fenoménu letectví na Pardubicku a slavným momentům naší aviatiky.

Expozice pardubického letectví vznikla v roce 2024 a stojí za ní tým organizátorů Aviatické pouti. Hangár na kunětickém letišti otevírá pro veřejnost při speciálních akcích a leteckých dnech. V expozici si můžete prohlédnout několik historických strojů v podobě funkčních replik anebo je při leteckých show pozorovat přímo ve vzduchu, třeba z ochozů hradu Kunětická hora.

Mezi nejobdivovanější stroje patří UL replika letounu Blériot XI v plnohodnotné velikosti. Je to stejný typ stroje, který si na podzim roku 1909 koupil ve Francii pardubický rodák Jan Kašpar. V dubnu následujícího roku s ním uskutečnil první lety a stal se tak prvním Čechem létajícím nad českým územím. Právě s letounem Blériot, který si přestavěl a upravil, absolvoval první slavný let z Pardubic do Velké Chuchle. 13. května 1911 překonal vzdálenost 121 kilometrů za 92 minut.

Stroj, se kterým se Jan Kašpar vznášel nejen nad Pardubicemi, nese jméno francouzského pilota Louise Blériota, který 25. července 1909 přeletěl přes úžinu La Manche. Po řadě neúspěšných pokusů slavil Blériot úspěch právě se svým jedenáctým typem letadla, který mu navrhl konstruktér Raymond Saulnier a který znamenal i velký evropský obchodní úspěch.

V Expozici pardubického letectví uvidíte několik funkčních replik historických strojů

Stíhací válečný dvouplošník

Mezi další funkční stroje a exponáty patří ultralehká replika prvoválečného rakousko-uherského stíhacího dvouplošníku Aviatik Berg D.I., který zkonstruoval a postavil známý tvůrce letadel Václav Vondrášek. Originální letadlo vzniklo u rakouské pobočky německé továrny Aviatik, kde letadlo navrhl šéfkonstruktér firmy Julius von Berg. První prototyp byl zalétán v roce 1917 a typ Aviatik Berg D.I se stal prvním sériově vyráběným stíhacím strojem čistě rakouské konstrukce. Tyto stroje byly vyzbrojeny dvojicí kulometů umístěných na bocích trupu. V průběhu první světové války na tomto typu létali i čeští piloti.

V listopadu loňského roku letka Aviatické pouti rozšířila letový park o první dvoumístný typ. Jedná se o ultralehkou repliku Morane-Saulnier MS.139, kterou si v expozici můžete prohlédnout. Firma Morane-Saulnier patří mezi průkopníky a stala se jednou z prvních leteckých továren v Evropě. Vyrobila řadu typů, které zasáhly do bojů v první světové válce. Replika Morane-Saulnier MS.139 s devítiválcovým hvězdicový motorem je také vybavena „střelbyschopným kulometem“, akustickou zbraní Humbuk 05.

Replika prvoválečného stíhacího dvouplošníku Aviatik Berg D.I.

Součástí expozice v hangáru kunětického letiště jsou také infopanely a dobové dokumenty či fotografie, které vyprávějí příběh historie pardubického letectví. Dozvíte se tu nejen o prvních leteckých počinech Jana Kašpara a jeho bratrance, úspěšného aviatika Eugena Čiháka, ale také o historii leteckých klubů, letecké výroby či minulosti letištních ploch v Pardubickém kraji.

Například o letišti ve Vysokém Mýtě, kde se první letadlo objevilo v roce 1911, a to při letecké show aviatika Jana Kašpara. Tehdy Pardubická aviatická společnost uspořádala letecký den, na který přišlo deset tisíc lidí. O aktuálních programech letiště pod Kunětickou horou se dozvíte prostřednictvím webových či facebookových stránek Aviatické pouti. Poslední letošní létání je v plánu v sobotu 28. září.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.