Pomlázka

22. září 2010
r_2100x1400_regiony.png
Velikonoce poznamenávají téma jazykového koutku - pomlázka. Budeme hovořit o tom, z čehoslovo vzniklo a jak se na území České republiky používá popřípadě si všimneme i jeho nářečnch í protějšků. Slovo pomlázka nemá nic společného se slovesem pomlátit, jak se různí šprýmaři někdy domnívají. Účelem velikonočního "vyplácení" je totiž omlazení, takže pomlázka souvisí se slovesem pomladit. Původně se slovem pomlázka patrně označoval celý zvyk vyplácet děvčata o velikonocích pomlázkou. Až později se pojmenování přeneslo na onen nástroj, kterým se děvčata šlehají. Právě pojmenování zvyku a nástroje jsou na celé věci nejzajímavější. Na našem území se totiž pro označení těchto dvou velikonočních atributů v různých oblastech používají všelijaké nářeční varianty a právě o těch si dnes budeme povídat především.

O pojmenování pomlázky jako zvyku se můžeme velmi názorně poučit z map ve druhém dílu Českého jazykového atlasu, které přesně zachycují, na jaké části území se dané varianty používají. Největší územní rozšíření pozorujeme u pojmenování pomlázka. To se používá prakticky na celém území Čech, jiná pojmenování jsou mnohem omezenější. V malé oblasti blízko Jablonce nad Nisou se používá kolada, v malé oblasti kolem Jindřichova Hradce se používá podstatné jméno malovna, které patrně souvisí s expresivním slovesem malovat ve smyslu bít někoho. Jiné než základní pojmenování pomlázka se používá také v nejvýchodnějším, přesněji v severovýchodním cípu české části našeho území. V těchto místech se nechodí na pomlázku, ale na dynování, na koledu nebo na šmerkust. Na dynování se chodí především při hranicích s Polskem, slovo patrně souvisí podst. jm. dyngus (=velikonoční pondělí). Na koledu a na šmerkust se chodí v oblasti blíže do vnitrozemí. Slovo šmerkust pochází z něm. Schmeckostern, což lze jen obtížně přeložit, první část souvisí se slovesem chutnat, druhá s označením pro Velikonoce.

Na Moravě se naopak prakticky s pomlázkou nesetkáme. Lze říci, že v severním pásu území Moravy se používají varianty související se zmíněným německým výrazem: šmerkust, šmekústr, šmigrust a šmejrgust. V jižní části je velmi rozšířené pojmenování mrskút související se slovesem mrskat, v jihovýchodní části území Moravy, tedy na moravsko-slovenském pomezí se užívá ještě pojmenování šlahačka. Původ je asi zřejmý.

Ještě zbývá objasnit, jak se kde říká onomu nástroji, který mládenci na velikonoční pondělí užívají. V Čechách je to opět nejčastěji pomlázka, výjimky jsou i zde jen na poměrně malé části území. V úzkém pásu vymezeném velmi zhruba městy Plzeň, Příbram, Roudnice nad Labem, Teplice, Most a Kadaň žijí také označení žíla nebo pamihod, resp. pamihoda. Další odlišnosti nacházíme blíže k moravsko-slovenskému pomezí: v území zhruba mezi městy Jihlava - Tábor - Ledeč n. Sáz. - Jindřichův Hradec se užívají důtky, v severovýchodním cípu území zase dynovačka nebo žilka; blíže do vnitrozemí pak metla. Větší část území Moravy pokrývá pojmenování žila, velmi rozšířený je také tatar, u hranic s Polskem se užívá také kyčka nebo karabáč, poměrně úzký pás území u hranic se Slovenskem pak pokrývá pojmenování korbáč. Tatar se pomlázce říká přeneseně podle toho, že podobné nástroje mívali Tataři. Podoby korbáč a karabáč jsou přeneseny z nářečního pojmenování pro spletený nebo řemenný bič.

DOTAZY

Jak se správně píší velká písmena u slov Velikonoce a velikonoční svátky?

Od úpravy Pravidel českého pravopisu v roce 1993 píšeme Velikonoce s velkým v, velikonoční svátky jsou však jen obecné pojmenování, proto je naopak píšeme s malým v. Názvy významných dnů souvisejících s Velikonocemi píšeme s počátečním písmenem

Jak se správně píší velká písmena u významných dnů velikonočního týdne? Obecně platí pravidlo, že píšeme vždy první písmeno velké, bez ohledu na slovosled: Boží hod velikonoční/Hod boží velikonoční, Popeleční středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Pondělí velikonoční/Velikonoční pondělí, Neděle velikonoční/Velikonoční neděle.

USTÁLENÉ SPOJENÍ

...jít na koledu
Slovo koleda souvisí se slovem kalendář a obě slova pak souvisejí s latinským slovem Kalendae , které označovalo první den v měsíci. Ve starověké a středověké latině se pak slovo Kalendae užívalo také pro označení bujných slavností a právě s tímto významem souvisí česká koleda. Dnes se nám v souvislosti se slovem koleda vybaví hlavně velikonoční říkadla (hody hody doprovody...) nebo vánoční písně, ale původně byly koledy rozmanité obřadní písně s magickou funkcí přivolávat zdar a štěstí v životě.
Spustit audio
autor: Martin Prošek