Pomlázka
O pojmenování pomlázky jako zvyku se můžeme velmi názorně poučit z map ve druhém dílu Českého jazykového atlasu, které přesně zachycují, na jaké části území se dané varianty používají. Největší územní rozšíření pozorujeme u pojmenování pomlázka. To se používá prakticky na celém území Čech, jiná pojmenování jsou mnohem omezenější. V malé oblasti blízko Jablonce nad Nisou se používá kolada, v malé oblasti kolem Jindřichova Hradce se používá podstatné jméno malovna, které patrně souvisí s expresivním slovesem malovat ve smyslu bít někoho. Jiné než základní pojmenování pomlázka se používá také v nejvýchodnějším, přesněji v severovýchodním cípu české části našeho území. V těchto místech se nechodí na pomlázku, ale na dynování, na koledu nebo na šmerkust. Na dynování se chodí především při hranicích s Polskem, slovo patrně souvisí podst. jm. dyngus (=velikonoční pondělí). Na koledu a na šmerkust se chodí v oblasti blíže do vnitrozemí. Slovo šmerkust pochází z něm. Schmeckostern, což lze jen obtížně přeložit, první část souvisí se slovesem chutnat, druhá s označením pro Velikonoce.
Na Moravě se naopak prakticky s pomlázkou nesetkáme. Lze říci, že v severním pásu území Moravy se používají varianty související se zmíněným německým výrazem: šmerkust, šmekústr, šmigrust a šmejrgust. V jižní části je velmi rozšířené pojmenování mrskút související se slovesem mrskat, v jihovýchodní části území Moravy, tedy na moravsko-slovenském pomezí se užívá ještě pojmenování šlahačka. Původ je asi zřejmý.
Ještě zbývá objasnit, jak se kde říká onomu nástroji, který mládenci na velikonoční pondělí užívají. V Čechách je to opět nejčastěji pomlázka, výjimky jsou i zde jen na poměrně malé části území. V úzkém pásu vymezeném velmi zhruba městy Plzeň, Příbram, Roudnice nad Labem, Teplice, Most a Kadaň žijí také označení žíla nebo pamihod, resp. pamihoda. Další odlišnosti nacházíme blíže k moravsko-slovenskému pomezí: v území zhruba mezi městy Jihlava - Tábor - Ledeč n. Sáz. - Jindřichův Hradec se užívají důtky, v severovýchodním cípu území zase dynovačka nebo žilka; blíže do vnitrozemí pak metla. Větší část území Moravy pokrývá pojmenování žila, velmi rozšířený je také tatar, u hranic s Polskem se užívá také kyčka nebo karabáč, poměrně úzký pás území u hranic se Slovenskem pak pokrývá pojmenování korbáč. Tatar se pomlázce říká přeneseně podle toho, že podobné nástroje mívali Tataři. Podoby korbáč a karabáč jsou přeneseny z nářečního pojmenování pro spletený nebo řemenný bič.
DOTAZY
Jak se správně píší velká písmena u slov Velikonoce a velikonoční svátky?
Od úpravy Pravidel českého pravopisu v roce 1993 píšeme Velikonoce s velkým v, velikonoční svátky jsou však jen obecné pojmenování, proto je naopak píšeme s malým v. Názvy významných dnů souvisejících s Velikonocemi píšeme s počátečním písmenem
Jak se správně píší velká písmena u významných dnů velikonočního týdne? Obecně platí pravidlo, že píšeme vždy první písmeno velké, bez ohledu na slovosled: Boží hod velikonoční/Hod boží velikonoční, Popeleční středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Pondělí velikonoční/Velikonoční pondělí, Neděle velikonoční/Velikonoční neděle.
USTÁLENÉ SPOJENÍ
...jít na koledu
Slovo koleda souvisí se slovem kalendář a obě slova pak souvisejí s latinským slovem Kalendae , které označovalo první den v měsíci. Ve starověké a středověké latině se pak slovo Kalendae užívalo také pro označení bujných slavností a právě s tímto významem souvisí česká koleda. Dnes se nám v souvislosti se slovem koleda vybaví hlavně velikonoční říkadla (hody hody doprovody...) nebo vánoční písně, ale původně byly koledy rozmanité obřadní písně s magickou funkcí přivolávat zdar a štěstí v životě.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Izrael podle médií zaútočil na Írán malými drony. Zasáhl leteckou základnu u města Isfahán
-
Závan mečiarismu. Změní syn bývalého šéfa policie slovenskou tajnou službu na nástroj pomsty?
-
Na pupečníku tkaničku, ve tváři tiky z alkoholového syndromu. Dnes je Dominika sebevědomá tanečnice
-
Kadyrova ‚drahého bratra‘ zatkla policie v Dagestánu. Osvobodit ho přijelo čečenské komando