Pomník posledního zastřeleného šumavského vlka najdete nedaleko Vimperka
Šumava je domovem mnohých vzácných a chráněných živočichů a to včetně vlka obecného. Ten se do tamní přírody začal pomalu vracet před zhruba deseti lety, až v roce 2017 bylo potvrzené rozmnožování. Stalo se tak po dlouhých bezmála 150 letech od zastřelení posledního vlka na Šumavě a údajně i v Česku.
Šumava bývala po tisíciletí domovem všech velkých středoevropských šelem, tedy rysa, medvěda i vlka. Postupně všechny vyhubili lidé v průběhu 18. století. Údajně posledního vlka pak ulovili nedaleko Vimperka. Jestli tento konkrétní vlk likvidoval hospodářská zvířata tamním sedlákům dlouhodobě, není známo. Popsaná je však situace ze začátku podzimu roku 1874, kdy na schwarzenberském panství zadávil dvě pasoucí se jalovice a deset ovcí.
Když začátkem listopadu napadl první sníh a dobytek byl sehnán z pastvin do obcí, začal se i vlk přibližovat obydleným oblastem a znervózňoval místní usedlíky. Občas ho někdo zahlédl a ve sněhu zůstávaly jeho stopy. A to lidi děsilo. Lesníci rozhodli, že šelmu je nutno zlikvidovat. Podle dobových záznamů revírník Jan Böhm uvědomil lesní úřad ve Vimperku a lesní správu v Lipce, která zorganizovala sledování. 2. prosince napadl čerstvý sníh a zaměstnanci lipeckého polesí Štumpf a Haselberger objevili stopu v části lesa zvané Lichtenberg. V 11 hodin se na místo srazu dostavilo dvanáct střelců. Sledovali stopy až k vlčí skrýši. Další události lovu zachytil ve svých zápiscích schwarzenberský lesník Josef Puhani. „Když byla jeho skrýš objevena, vyrazil vlk přímo proti houštině, kde byli střelci rozmístěni. Několik jich v panice vyskočilo na hranici dříví, část vylezla na strom. Vlk ale běžel dál, až nakonec byl obehnán a šťastným střelcem dvěma ranami uloven.“
Úspěšným lovcem byl knížecí stavitel z Vimperka Jan Štěrbík. A ulovil opravdu velké zvíře, jak vyplývá z dobových zápisků: Vlk byl 154 centimetry dlouhý a 80 centimetrů vysoký. Po tři dny pro podívanou v zámku vimperském vystaven a pak na Hlubokou poslán a do sbírek jeho Jasnosti knížete ze Schwarzenberga zařazen.
Poslední vlk je dodnes ve sbírkách mysliveckého a rybářského muzea v loveckém zámečku Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Součástí sbírek je rovněž brokovnice Lefaucheux, ráže 14 mm, kterou vlka stavitel Jan Štěrbík skolil. Mimochodem - jeho nejznámější stavbou zůstává kostel sv. Štěpána na Kvildě, kterou začal v roce 1892 a dokončil o rok později.
Ulovenému vlkovi byl na místě jeho zástřelu postaven pomník s vytesaným datem 2.12. 1874. Nebyl ale poslední, vlci se na Šumavě sporadicky objevovali i v nadcházejících bezmála 150 letech a to až do roku 2017, kdy se na Šumavě utvořila první vlčí smečka. O pár let později obsadila jedna, z aktuálně osmi potvrzených smeček, území v okolí památníku posledního zastřeleného vlka, kde zoologové pravidelně nacházejí stopy těchto nádherných šelem. Je tak dost možné, že si památník svého předchůdce pravidelně značkují.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
