Jindřich Šimon Baar: Oběť zákona. Příběh o lásce dvou mladých lidí, která nestačila ani vykvést a už byla pošlapána
Příběh o lásce dvou mladých lidí, jejímuž rozkvětu zabrání přísné a dogmatické zákony katolické církve. Povídka vyšla v roce 1983 ve výboru Hrnčená bába a jiné povídky.
Četby, rozhlasové hry a pohádky – nově prodlužujeme dobu poslechu na dvojnásobek. Poslouchejte, co vás baví. Nabízíme dva měsíce na poslech i širší nabídku k výběru.
Před 100 lety – 24. října 1925 – zemřel v Klenčí pod Čerchovem katolický kněz a spisovatel J. Š. Baar, nejpopulárnější a nejuznávanější kněz-beletrista v české literatuře. Narodil se v roce 1869. V 80. letech studoval na domažlickém gymnáziu, a protože rodina kvůli těžké nemoci otce náhle zchudla, matka rozhodla, že syn půjde do semináře. V roce 1892 byl Jindřich Šimon Baar vysvěcen na kněze.
Katolický kněz
Byl pokrokovým členem katolické církve. Podporoval její modernizaci, kritizoval zkostnatělou církevní hierarchii, byl například toho názoru, že i kněz by měl žít v souladu se svojí přirozeností. V letech 1918 až 1921 se Baar angažoval v Jednotě katolického duchovenstva. Její reformní program byl ale ve Vatikánu zamítnut a spisovatel se rozhodl odejít do penze, v roce 1919 se přestěhoval zpátky do rodného Klenčí. Ačkoliv Baar i ve svých dílech reflektoval svět církve a nepřirozeně osamělý kněžský život, své vlastní kněžství nikdy nezpochybnil a o odchodu z katolické církve neuvažoval.
Spisovatel
Jako dítě prý Jindřich Šimon Baar rád naslouchal vyprávění příběhů ze života na chodské vesnici. A to byl možná první inspirační zdroj jeho pozdější literární tvorby. Jeho nejslavnější román Jan Cimbura (1908) se ale odehrává v jihočeské Putimi. Na rodném Chodsku se pak odehrává románová trilogie Paní komisarka (1908), Osmačtyřicátníci (1924) a Lůsy (1925). Jindřich Šimon Baar napsal také desítky povídek. Při jejich psaní vycházel ze situací a prostředí, které znal, nebylo třeba příliš fabulovat, stačilo věrně popisovat a vhodně pointovat. Za jeho života vyšly například tyto povídkové soubory: Nalezeno na cestě všedního života (1901), Několik povídek (1906), Mžikové obrázky (1909), Milovati budeš (1910), V různých barvách (1910), Ptáci (1910), Z duchovní správy (1911), Skřivánek a jiné povídky (1912), V temných barvách (1916).
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
