Pozor, Elvis Presley

Až do poloviny padesátých let minulého století byl v Americe šlágr to, čeho se v notách prodalo nejvíc. Jenže právě 50. léta přinesla ve Spojených státech první signál o dobré hospodářské situaci - posluchačská generace ve věku třináct až devatenáct roků byla tak movitá, že se stala nejvýznamnější silou gramofonového průmyslu. A prvním zpěvákem, který využil desek a televize, byl šofér z Memphisu ve státě Tennesee, dvacetiletý Elvis Presley.

5. června 1956 předvedl poprvé pro celostátní televizní publikum své pojetí písně Hound Dog. Stalo se tak v televizní show Miltona Berleho, který Elvise požádal, zda by nemohl vystoupit bez kytary v národní televizi. Elvisova tříčlenná doprovodná kapela přidala ještě sólo na kytaru a bicí a Elvis tak měl dost času, aby oslnil i pobouřil zároveň. Píseň začal v normálním tempu, které před dramatickým závěrem kleslo na poloviční. To nejdůležitější na tomto památném a pověstném vystoupení však nebyl Elvisův zpěv, ale jeho pohyby, energické a sexuálně nabité, zejména jeho kyčelní pohyby, a nadšené reakce mladých žen v publiku, jak se můžete přesvědčit v záznamu tohoto vystoupení na kanálu YouTube. Vidělo ho tenkrát na svých obrazovkách přes 40 miliónů lidí.

Většinové veřejnosti se ale bohužel Elvisovy pohyby nelíbily, vypukla kontroverze. Do televizní stanice přicházely protestní dopisy, kritici označili Elvisovo vystoupení za vulgární a katolická církev dokonce zveřejnila své stanovisko s názvem Pozor, Elvis Presley. Ale právě tohle vše hrálo Elvisovi na ruku.