Přesně před 65 lety přišli při měnové reformě Čechoslováci o většinu úspor. Následně v Plzni a na dalších místech vyšli lidé do ulic

1. červen 2018

Tehdejší komunistický režim chtěl znehodnotit měnu, vzít peníze bohatým a vyrovnat se s ekonomickými problémy. Kvůli reformě ale přišli lidé o většinu svých úspor. Pád měny vyvolal víc než stovku protestů po celém Československu, ty největší byly v Plzni.

„Lidé zjišťovali, že za peníze, které si vydělali, najednou neměli, co si koupit, protože se do maloobchodu nedodávalo zboží. Lidé začali mít strach, chodili do barů a utráceli, co měli,“ popsal, co předcházelo měnové reformě, historik Pavel Suk. Ještě ke konci května prezident Antonín Zápotocký ujišťoval, že měna je pevná a reforma nebude.

Prvního června ale bylo podle historika všechno jinak: „V Moskvě byly vytištěny nové bankovky. Pokud jste přišli vyměnit hotové peníze, tak do 300 korun jste to vyměnili pět ku jedné. Ovšem nad 300 Kč už to bylo 50:1.“ Podobně stát znehodnotil i vklady v bankách. „Co se týkalo vázaných vkladů nebo životního sociálního pojištění, tak o to lidé přišli úplně,“ doplnil Pavel Suk.

Na lidi sedla krutá reality

Na první červen 1953 vzpomíná Plzeňan Richard Smola syn bývalého továrníka. Kvůli svému původu tehdy sloužil u Pomocných technických praporů v Přerově. „Odvedli Nás na národní výbor, kde jsme odevzdali, co jsme měli. Dali nám nové peníze a tím to skončilo.“

Na řadě míst a také ve Smolově rodné Plzni v den reformy vyšli lidé do ulic. „Spontánní dvoutisící průvod došel na náměstí Republiky, kam začali přicházet i další lidé. Celkem tam prý bylo asi 20 tisíc lidí. Ti zaútočili na radnici a vyházeli busty, obrazy Stalina, Gottwalda atd. Protest byl ale potlačen. Hned odpoledne procházel Plzní další průvod, tentokrát kovaných členů KSČ, kteří protestovali proti tomu protestu hlavně dělníků. Bylo zatčeno asi 650 osob, přes 200 jich bylo odsouzeno, a do srpna byly jejich rodiny vystěhovány na venkov, “ popsal historik Pavel Suk.

Ze dne den člověkem bez domova

Plzeň museli opustit také rodiče Richarda Smoly: „Otec dostal výměr, že je zbavený dekretu na byt, který má, a že je mu přidělený náhradní byt v Buržanově, asi dva kilometry od polských hranic. V té době to byl normální prasečník.“

Cenu 1. června, která připomíná perzekuce po roce 1953, převzal i politik, učitel a filozof Daniel Kroupa

Smolův otec byl tehdy úspěšný Škodovák, a tak se nakonec rodina stěhovala na jižní Plzeňsko. „Dobří lidé mu pomohli. Napsali mu doporučení, že ho nutně potřebují. Dostal tedy náhradní byt ve Pteníně. Lidé tam byli naočkovaní, že přijdou vykořisťovatelé. Máti ale byla duše dobrá, co mohla, pomohla a nakonec k Nám ti lidé byli velmi přátelští,“ řekl Richard Smola.

Měnovou reformu, protesty a perzekuce v roce 1953 v Plzni připomíná Cena 1. června. Dostali ji Pavel Tigrid nebo Václav Havel. Tu další převzal také politik, učitel a filozof Daniel Kroupa.

autoři: lum , jik
Spustit audio