Připomeňte si Jindřicha Waldese, jak pomáhal českým velikánům A. Brandejs a jak Židé ovlivnili Beroun

Čím se proslavil Waldes

Židé se často se proslavili jako spisovatelé, vědci nebo lékaři. Jeden se ale proslavil knoflíky, nebo spíše patentkami. Předním výrobcem tohoto zboží, ale i jiných galanterních produktů byl předválečný podnikatel a mecenáš Jindřich Waldes. Do pražské Jeruzalémské synagogy nyní doputovala výstava, kterou k 80. výročí Waldesova úmrtí připravil Státní oblastní archiv v Praze a Národní technické muzeum. Výstavu představuje v příspěvku Terezie Jiráskové Martin Sovák, vedoucí Oddělení využívání a evidence Národního archivního dědictví a jeden z kurátorů výstavy.

„Výstava představuje osudy rodiny Jindřicha Waldese od jeho původu – on pocházel z malé vesničky z jižních Čech – až po jeho tragický osud, kdy byl v roce 1939 zatčen, skončil v koncentračním táboře, rodina ho z něj sice vyplatila, ale on v roce 1941 umírá v Havaně a svoji rodinu už neviděl,” představuje výstavu, jeden z kurátorů Martin Sovák, vedoucí Oddělení využívání a evidence Národního archivního dědictví a dál doplňuje další podrobnosti o exponátech výstavy v Jeruzalémské synagoze v Praze.

Jaký byl „podnikatelský” osud Waldese? Jak se jmenovala jeho slavná patentka? A kdo ji navrhl? Co dalšího Waldesovy firmy vyráběly? A co jsou to pletací aerodynamické jehlice? A jak to, že díky Waldesovi pletli i muži? Poslechněte si celý rozhovor Terezie Jiráskové.

Mecenáš českých umělců Alexandr Brandejs

Jména jako František Ženíšek, Mikoláš Aleš, Václav Myslbek nebo Jaroslav Vrchlický u nás zná asi každý. Dílo žádného z těchto velikánů by ale nebylo stejné, kdyby neměli podporu muže, který stál neokázale v pozadí: Alexandra Brandejse. Kdo byl tento mecenáš českých umělců, od jehož narození uplyne 7. září 175 let? Pokračuje Leo Pavlát.

„U zrodu Brandejsovy podpory českému národnímu hnutí a jeho umělcům stálo dávné přátelství s malířem Františkem Ženíškem. Ten, ale i mnozí další umělci, pak na Brandejsovu suchdolském statku nacházeli přívětivé místo, kde mohli rozmýšlet i vytvářet svá díla. Kromě Ženíška malíři Mikoláš Aleš, Václav Brožík, Jakub Schikaneder a Antonín Chittusi, sochař Josef Václav Myslbek, spisovatelé Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer stejně jako básník Vítězslav Hálek. Ti všichni se těšili Brandejsovou pohostinství, přičemž především Mikoláš Aleš u Brandejsů několik let téměř přebýval,“ říká Pavlát.

Komu vozil Brandejs do Prahy na přilepšenou brambory? Jak se jmenoval Brandejsův kůň, který byl modelem pomníku svatého Václava na stejnojmenném pražském náměstí? A jak Brandejs vnímal své židovství? Poslechněte si celý příspěvek Leo Pavláta.

Židé v Berouně

Beroun si asi spojujeme především s medvědy na Městské hoře nebo s Českým krasem. Už méně známé je, že se v 19. století toto město nedaleko Prahy rozvíjelo především díky židovským podnikatelům a obchodníkům, a dokonce přímo na náměstí mělo synagogu. Kateřina Havránková o historii Berouna natáčela s kurátorkou Muzea Českého krasu Danou Hradilovou.

„První průmyslový podnik, a to se bavíme o počátku 19. století, založil židovský podnikatel. Byla to přádelna bavlny. Po roce 2010 byl ten areál zbourán. Nicméně město Beroun rozhodně vděčí za svůj průmyslový rozvoj židovským podnikatelům. Kromě této textilky založili nebo valstnili Židé v Berouně také cukrovar nebo jeden z mlýnů,” vypočítává Hradilová.

A jak to bylo s obchodním domem Květ? Kde fungovala berounská synagoga? Díky čemu se zachránila před zničením během druhé světové války? A jaká je židovská historie Muzea Českého krasu?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.