Připomínáme si Den stromů
Letos je to už 114 let, kdy se v českých zemích poprvé slavil Den stromů, bylo to v roce 1906. Zítra, 20. října, jej budeme slavit opět.
Den stromů je svátek, který se slaví po celém světě od poloviny 19. století. Vše začalo ve Spojených státech amerických, v Nebrasce. Tehdy začal v tamní krajině bez stromů jeden z nových osadníků v okolí svého domu pěstovat různé druhy stromů, keřů a květin. A přibližně o sto let později přijala Organizace spojených národů usnesení, aby se každoročně ve všech členských státech slavil světový svátek stromů podle lokálních podmínek.
Stromy jsou základem lesa, ale les, to je mnohem víc, než vidíme očima. Pod povrchem je další svět nekonečných biologických cest, které spojují jednotlivé stromy a umožňují jim komunikovat mezi sebou, tak praví nová vědecká zjištění. Stromy jsou přece jako lidé.
Svůj význam má třeba pro mnohé básníky vrba, strom, který roste na celém světě. Stala se symbolem důvěry, někoho, komu se můžeme vypovídat ze svých smutků a starostí. K vrbě se také obrací jeden z textů Jiřího Štaidla, nazval jej Hvězda na vrbě. Hudbu napsal Karel Mareš, a protože v onom roce 1965, kdy píseň vznikla, bylo v beatu písní ve třičtvrtečním rytmu jako šafránu, stala se tato píseň známou jako beatový valčík Karla Mareše. Skvěle ji nahrála skupina Olympic i zpěváci Pavel Šváb a Bohumil Starka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
