Připomínáme si výročí úmrtí architekta Santiniho, na Plzeňsku díky němu vznikla řada ikonických staveb
Klášter v Plasích, v Kladrubech nebo kaple v Mladoticích na severním Plzeňsku. To je jen krátký výčet ze staveb, které na Plzeňsku navrhl Jan Blažej Santini-Aichel. Slavný barokní architekt zemřel před 300 lety.
7. prosince uplynulo přesně 300 let ode dne, kdy zemřel barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Své stavby se snažil propojovat s konkrétními místy v krajině, zaměřoval se na geometrii, práci se světlem a čísly. Svým důvtipem tak stavbám dodával další významy a roviny, které nemusí být pro dnešního člověka na první pohled srozumitelné. I proto je velmi obdivován. Z osmdesáti staveb, které mu jsou přisuzovány, se ale jen u jedné dochoval písemný doklad o tom, že ji architekt Santini opravdu navrhl. Je to kaple v Mladoticích na severním Plzeňsku.
„Santiniho typické atributy, tedy geometrie, světlo a magická čísla, v této kapli obzvlášť vynikly,“ říká Zdeněk Slach, jenž má kapli na starosti. V kopuli stavby najdeme šesticípou hvězdu, jež je jedním ze symbolů Panny Marie. Právě na její počest byla kaple vystavěna. „Do celé stavby se promítají mariánská čísla 6 a 12, dokonce i do výmalby, která se nese v odstínech růžové a zelené barvy. Zelená přestavuje smaragd a právě ten měl číslo 12 a byl mariánským kamenem.“
Dalším Santiniho dílem je například Mariánská Týnice, kde dnes sídlí Muzeum severního Plzeňska. „V plzeňském regionu je stopa tohoto architekta skutečně výrazná, a to díky osvíceným opatům klášterů, kteří ho oslovili, aby se podílel na zdejších církevních stavbách,“ vysvětluje historik Pavel Beneš. Celkem najdeme v Plzeňském kraji více než deset staveb, jež jsou Santinimu připisovány.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Predátorské časopisy jsou továrna na články a peníze. Tulejova publikace je nedbalost, hodnotí akademik
-
Prezident KHNP: Termíny dodržíme, i když už má tendr zpoždění. Dokážeme být levnější než ostatní
-
‚Obdivuhodný příklad.‘ Český veterán RAF Jiří Kafka oslavil sté narozeniny, gratulaci dostal i od krále
-
V Praze-západ vykolejil vlak bez strojvůdce. Rychlostí až 100 kilometrů v hodině prý projel několik přejezdů