Přistání marsovského vozítka Perseverance, jeho plány na průzkum kráteru Jezero a první děti s cíleně upravenými geny

22. březen 2021

Poslechněte si:

01:08 - Objevy a události
04:22 - Marsovské vozítko Perserevance: přistání a očekávání
21:03 - Historie vědy: O bohatství národů a velké depresi
26:03 - Soutěž o Knihu měsíce
27:17 - Geneticky vylepšené lidstvo, 1. část: Nana a Lulu

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o mroži, který se řízením osudu ocitl až na pobřeží Irska a také o zajímavém nálezu brněnských archeologů – vzácné fosilní lebce zubra stepního, staré možná až 200 tisíc let; izraelští archeologové pro změnu v jeskyni v Judské poušti našli další fragmenty svitků od Mrtvého moře s úryvky starozákonních biblických textů. Prozradíme vám také, proč možná budou muset jeden ruský a jeden americký kosmonaut zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici o půl roku déle, než bylo původně v plánu a představíme vám obří teleskop, který nedávno vědci potopili do vod sibiřského jezera Bajkal, aby tam „lovil“ neutrina.

Nový vyslanec na rudé planetě

Snímek vozítka Perseverance při přistávání

Americké vozítko Perseverance je už měsíc na Marsu. Jeho kola se povrchu rudé planety dotkla 18. února v neobyčejně geologicky zajímavé oblasti kráteru Jezero. Proč si vědci vybrali právě tuto oblast? Proběhlo přistání podle plánu? Jak dlouho by mělo vozítko po Marsu jezdit, jaké má úkoly a jak je na svou misi vybaveno?

Jak vypadalo přistání vozítka Perseverance a čím bylo jiné ve srovnání s předchozí misí roveru Curiosity, u níž technici poprvé testovali jakýsi létající jeřáb, přistávací plošinu, ze které bylo vozítko na povrch planety měkce spuštěno na jakýchsi kabelech či lanech? Sonda Perserevance přistávala prakticky stejně, říká Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Odlišnosti byly v detailech, které jsme na první pohled neměli šanci postřehnout. Čím je oblast kráteru Jezero zajímavá, kromě toho, že nese typicky slovanské označení podle města v Bosně a Hercegovině? Jak dlouho mise vozítka Perseverance na Marsu potrvá? A jak využije malý vrtulníček, který má na palubě?

Geneticky vylepšené lidstvo: Nana a Lulu

Spící dvojčátka

V listopadu 2018 se v Číně narodily holčičky Nana a Lulu. Na té informaci by nebylo nic zvláštního, kdyby nešlo o první lidské bytosti, kterým vědci už při početí „ve zkumavce“ upravili dědičnou informaci. Ať se nám to líbí nebo ne, lidstvo otevřelo dosud zapovězenou Pandořinu skříňku. Nic na tom nemění skutečnost, že experiment se nepovedl tak jak měl, a že jeho „pachatel“ skončil začátkem loňského roku ve vězení. Nástroj, s nímž pracoval, je k dispozici a je jen otázkou času, kdy hozenou rukavici zvedne někdo jiný. Kde je nabídka, bude i poptávka – a jsou lidé, kterým peníze, jak se říká, nesmrdí. Jak funguje nástroj, kterým se dělají genetické změny, jaký vliv na lidstvo by mohlo mít jeho „hromadné nasazení“ a máme právo to udělat?

Než se budeme blíže věnovat kauze geneticky upravených čínských holčiček, představíme nástroj, který stál u jejich zrození. Jak funguje a kde se vzal takzvaný CRISPR? Hovoří odborník na biotechnologie Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi. Kdy proběhly první pokusy zasáhnout konkrétní předem vybrané místo v dědičné informaci člověka? Jak čínský vědec Ťien-kchuej Che odůvodnil svůj experiment – a vyšel mu?

Spustit audio

Související