Prvnímu vysílání plzeňského rozhlasu v květnu 1945 předcházelo ozbrojené drama
Žádná československá rozhlasová stanice nezahájila vysílání na konci II. světové války tak dramatickým způsobem, jako Plzeň.
Dr. Karel Šindler (*1912), učitel na gymnáziu a vedoucí odbojové skupiny DTJ Plzeň-Lobzy, ujížděl 5. května 1945 v osm hodin ráno autem pod palbou německé SS s odjištěným samopalem zabrat německou vysílačku.
Na Obcizně, na soutoku Mže a Radbuzy naproti Prazdroji, se podařilo vojáky odzbrojit a vysílačku obsadit. Odbojáři z plzeňské pošty rychle provedli některé technické úpravy a ve 12.05 hodin se éterem rozlehlo první Šindlerovo hlášení začínající dnes už legendární větou: „Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří!
Plzeňská vysílačka nebyla vybavena pro rozhlasové vysílání. První mikrofon pro naléhavé výzvy a zprávy o průběhu revolučních a poválečných událostí pocházel z protiletecké obrany. Po čtrnácti dnech od obnoveného vysílání zapůjčil Josef Skupa gramofon, zesilovač a mikrofony a za jeho vedení bylo vybudováno první studio. To už se psaly první řádky 80 let vysílání plzeňského rozhlasového studia.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
