Prvnímu vysílání plzeňského rozhlasu v květnu 1945 předcházelo ozbrojené drama
Žádná československá rozhlasová stanice nezahájila vysílání na konci II. světové války tak dramatickým způsobem, jako Plzeň.
Dr. Karel Šindler (*1912), učitel na gymnáziu a vedoucí odbojové skupiny DTJ Plzeň-Lobzy, ujížděl 5. května 1945 v osm hodin ráno autem pod palbou německé SS s odjištěným samopalem zabrat německou vysílačku.
Na Obcizně, na soutoku Mže a Radbuzy naproti Prazdroji, se podařilo vojáky odzbrojit a vysílačku obsadit. Odbojáři z plzeňské pošty rychle provedli některé technické úpravy a ve 12.05 hodin se éterem rozlehlo první Šindlerovo hlášení začínající dnes už legendární větou: „Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří!
Plzeňská vysílačka nebyla vybavena pro rozhlasové vysílání. První mikrofon pro naléhavé výzvy a zprávy o průběhu revolučních a poválečných událostí pocházel z protiletecké obrany. Po čtrnácti dnech od obnoveného vysílání zapůjčil Josef Skupa gramofon, zesilovač a mikrofony a za jeho vedení bylo vybudováno první studio. To už se psaly první řádky 80 let vysílání plzeňského rozhlasového studia.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
