Prvnímu vysílání plzeňského rozhlasu v květnu 1945 předcházelo ozbrojené drama

18. únor 2025 10:37

Žádná československá rozhlasová stanice nezahájila vysílání na konci II. světové války tak dramatickým způsobem, jako Plzeň.

Dr. Karel Šindler (*1912), učitel na gymnáziu a vedoucí odbojové skupiny DTJ Plzeň-Lobzy, ujížděl 5. května 1945 v osm hodin ráno autem pod palbou německé SS s odjištěným samopalem zabrat německou vysílačku.

První vysílací pracoviště na Obcizně

Na Obcizně, na soutoku Mže a Radbuzy naproti Prazdroji, se podařilo vojáky odzbrojit a vysílačku obsadit. Odbojáři z plzeňské pošty rychle provedli některé technické úpravy a ve 12.05 hodin se éterem rozlehlo první Šindlerovo hlášení začínající dnes už legendární větou: „Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří!

Plzeňská vysílačka nebyla vybavena pro rozhlasové vysílání. První mikrofon pro naléhavé výzvy a zprávy o průběhu revolučních a poválečných událostí pocházel z protiletecké obrany. Po čtrnácti dnech od obnoveného vysílání zapůjčil Josef Skupa gramofon, zesilovač a mikrofony a za jeho vedení bylo vybudováno první studio. To už se psaly první řádky 80 let vysílání plzeňského rozhlasového studia.

autor: Pavel Halla
Spustit audio