Psycholog: Neočekávejte, že Vánoce budou perfektní. A zbavte se přesvědčení, že takové být musí

„Mělo by to být tak, že Vánoce přijdou a my si uděláme čas. Pojal bych to jako obyčejný čas, který můžeme trávit spolu se svými blízkými v klidu a pohodě,“ vyzdvihuje to podstatné na nadcházejících svátcích Mgr. Pavel Brenkus z Oddělení klinické psychologie plzeňské Fakultní nemocnice.

Buďme více hraví, ať už oprášíme domácí společenské hry (a zahrajeme si je třeba i místo uklízení), nebo život pojmeme jako zajímavou hru, ve které rádi účinkujeme. „Vánoční hry, to zní dobře. Plus tradice. K Vánocům patří tradice, mají soudržný a stabilizační efekt,“ říká klinický psycholog a dodává, že ani tradice by nás ale neměly svazovat v tom smyslu, že je musíme dodržovat a jinak to nelze.

Často se držíme výsledku, zatímco bychom se měli soustředit na proces

Například není důležité, kolik druhů vánočního cukroví upečeme, ale jak se při pečení cukroví cítíme. A jestli si chystání se na Vánoce i samotné svátky s radostí užijeme a spolu s námi také naše děti a rodina. Letos můžeme být kreativní i ve vymýšlení způsobů, jak se o Vánocích překvapit a propojit na dálku.

„Tlak na sebe vytváříme především my sami a jedině my ho můžeme zmírnit. Největší problém je, když si myslíme, že by to nějak mělo být. Že se to očekává, že bude těch 20 druhů cukroví. Máme to zakódované z dětství, že musí být napečeno, uklizeno, umytá okna. Že musí být tolik a tolik dárků. Otázka je, jestli to opravdu je nutné, nebo není,“ dává k úvaze klinický psycholog Pavel Brenkus.