Ptáci se kroužkují už 120 let. Kroužkování probíhá třeba i na muzejní zahradě v Tachově
Zoolog a ornitolog Martin Liška z Muzea Českého lesa v Tachově hlídá jednou týdně muzejní zahradu. Na dohled z okna roztáhne 30 metrů neviditelné sítě, které stále pozoruje a chodí je vybírat. Chytne do nich mnoho opeřenců. Sýkorky, dlasky, kosy, holuby, čížky nebo hýly.
Lapený ptáček se musí opatrně rozmotat, začíná se od nožiček. Zkontroluje se a dostane malý hliníkový kroužek, který se kleštičkami upevní kolem nožky. Opeřenec se zváží, foukne se mu na bříško, aby bylo vidět, jestli má nějaké tukové zásoby. Změří se délka těla i křídel. Pak se vše zapisuje do centrální evidence. Data putují do Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze.
Pokud pak někdo okroužkovaného ptáka někde uvidí, či najde mrtvého, pošle zprávu do místa, kde byl kroužek nasazen. Sleduje se nejen pohyb opeřenců, ale také věk, tedy, jak dlouho se dožívají, vliv změn klimatu či dopad lidské činnosti na přírodu.
V České republice kroužkuje na čtyři stovky ornitologů na mnoha místech. Když se pak sejdou statistiky, ukazují ročně na vysoké číslo, a to 250 000 kusů okroužkovaných ptáků všech různých druhů. Kroužky jsou samozřejmě v několika velikostech a upraveny tak, aby se daly dobře odečíst dalekohledem.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
