Ptáci se kroužkují už 120 let. Kroužkování probíhá třeba i na muzejní zahradě v Tachově

13. únor 2022, aktualizováno

Zoolog a ornitolog Martin Liška z Muzea Českého lesa v Tachově hlídá jednou týdně muzejní zahradu. Na dohled z okna roztáhne 30 metrů neviditelné sítě, které stále pozoruje a chodí je vybírat. Chytne do nich mnoho opeřenců.  Sýkorky, dlasky, kosy, holuby, čížky nebo hýly.

Lapený ptáček se musí opatrně rozmotat, začíná se od nožiček. Zkontroluje se a dostane malý hliníkový kroužek, který se kleštičkami upevní kolem nožky. Opeřenec se zváží, foukne se mu na bříško, aby bylo vidět, jestli má nějaké tukové zásoby. Změří se délka těla i křídel. Pak se vše zapisuje do centrální evidence. Data putují do Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze.

Pokud pak někdo okroužkovaného ptáka někde uvidí, či najde mrtvého, pošle zprávu do místa, kde byl kroužek nasazen. Sleduje se nejen pohyb opeřenců, ale také věk, tedy, jak dlouho se dožívají, vliv změn klimatu či dopad lidské činnosti na přírodu.

V České republice kroužkuje na čtyři stovky ornitologů na mnoha místech. Když se pak sejdou statistiky, ukazují ročně na vysoké číslo, a to 250 000 kusů okroužkovaných ptáků všech různých druhů. Kroužky jsou samozřejmě v několika velikostech a upraveny tak, aby se daly dobře odečíst dalekohledem.

autor: Martina Sihelská | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.