Pusťte se do pěstování kanadských borůvek. Třeba z toho bude borůvková farma!
Velké borůvkové farmy, které se specializují na borůvku chocholičnatou neboli kanadskou (Vaccinium corymbozum), prosperují hlavně v Kanadě. V poslední době se ale začínají objevovat také u nás.
V Severní Americe tento druh borůvek roste ve volné přírodě. Původně byly všechny odrůdy cizosprašné, postupným šlechtěním se podařilo získat nové, samosprašné. „Podle literatury je ale stejně úroda až o 15% vyšší, pokud nasázíme různé odrůdy vedle sebe,“ upozorňuje bylinkářka a pěstitelka bylin Štěpánka Janoutová.
Kanadské borůvky můžeme směle zařadit jak mezi ovocné, tak mezi okrasné dřeviny. Na jaře kvetou bílými kvítky, následně dozrávají v zelených hroznech a nabírají až temně modrou barvu. Na podzim pak zahradu zdobí zářivými oranžovými a červenými barvami listů. Keř je opadavý.
Výhody kanadských borůvek
Úroda bývá vydatná, jeden keř může dát v průměru 5 až 7 kg borůvek, u větších odrůd to bývá i 10 až 12 kg. „Velkou výhodou kanadských borůvek je, že je nemusíme hned zpracovávat, v ledničce vydrží až 4 týdny čerstvé,“ pochvaluje si bylinkářka, „na rozdíl od borůvek z lesa, které je třeba rovnou zužitkovat nebo zamrazit. Navíc na zahradě je menší pravděpodobnost, že nás budou obtěžovat komáři a klíšťata, a u vzrostlých keřů se při sběru nemusíme krčit.“
Kanadské borůvky přitom mají srovnatelný obsah prospěšných látek a stejné léčivé účinky jako lesní borůvky, lidé užívající léky na ředění krve by je ale měli konzumovat v omezeném množství. Že borůvky jsou dobré a zdravé, vědí i ptáci, před nimi je proto chráníme sítěmi.
Chutnají lesní borůvky líp?
Odpověď Štěpánky Janoutové na výše položenou otázku je záporná: „Kanadská borůvka ze zahrádky je podle mě chuťově stejně dobrá jako ta lesní. Problém může být u kanadských borůvek ze supermarketů, ale to je dáno tím, že zřejmě byly utržené před dozráním, možná pěstované ve sklenících a některé dovezené i z jiného světadílu.“
„Všechny kanadské borůvky potřebují kyselou půdu s pH okolo 4,5. Měla by být humózní, úživná a s podílem písku, neustále vlhká, ale nikdy ne zavodněná,“ radí zkušená pěstitelka. Borůvkám vyhovuje slunné místo nebo mírný polostín, stanoviště by mělo být chráněné před silným větrem. Není vhodné rostliny vysazovat v mrazových kotlinách.
Výběr odrůd
Kanadské borůvky vysazujeme především na jaře nebo na podzim. Pokud jsou pěstované v kontejneru, můžeme je vysazovat po celé vegetační období. Na trhu je velké množství odrůd, liší se zejména velikostí a dobou dozrávání. Lze je zakombinovat tak, že nám budou plodit celé léto až do podzimu.
Rané odrůdy začínají dozrávat začátkem července, např. Duke, Spartan, Chanticleear, Earblue, Reka a další. Střední dozrávají od poloviny července, patří mezi ně Bluecrop, Berkley, Bluegold, Patriot, Bluejay nebo Brigita. Na pozdních si můžeme pochutnávat od půlky prázdnin, jsou to mj. Eliot, Darow a Elizabet.
Příprava půdy pro pěstování
Borůvkám nejlépe svědčí kyprá hlinitopísčitá půda s velkým obsahem humusu. Substrát připravíme ze stejných dílů rašeliny, písku a kompostu. Hodí se i lesní hrabanka (nejlépe borová, ale jen přídavek, hrabanka není tak kyselá jak borůvka potřebuje). Přidat můžeme také kravinec, ale pozor, nikoli čerstvý chlévský hnůj.
Výsadba
Rostliny vysazujeme asi 1 m od sebe do jam o velikosti zhruba 60 x 60 cm a hluboko asi 40-50 cm. Záhon je pro borůvku něco jako květináč. „Ona bude růst s kořeny jen v rašelině, nikam jinam se nerozroste. Na stanovišti může při dobré péči vydržet až 60 let. Když zakládáme záhon, musíme počítat se substráty 90-100 l,“ vysvětluje farmářka. Rostliny mohou dorůst do velikosti 1-2 m, záleží na odrůdě a na podmínkách, které jim vytvoříme.
Před výsadou kořenový bal namočíme do vody. Borůvku vysazujeme vždy o 2-3 cm níž, než dosud rostla. Substrát opatrně ušlápneme, zalijeme. Zeminu kolem rostliny můžeme namulčovat kůrou.
Kdo nemá zahrádku, může borůvku pěstovat v květináči na balkonu nebo terase. „Je lepší pořídit si nějakou menší odrůdu, aby nás nevystěhovala z balkonu. Například Hortinblue Poppins, vyhovuje i Patriot, záleží na velikosti balkonu,“ doporučuje Štěpánka Janoutová.
Zálivka
Podle pěstitelky bylin je pro kanadské borůvky zálivka zásadní. „Když začínají nalévat plody, musíme je zalévat. Nesmí se ulít, aby nám neuhnily, ale dostatečná pravidelná zálivka je nutná. Hned jak borůvky odplodí, po sklizni, začnou zakládat na květní pupeny. Při nedostatku vody nasadí na květ málo, takže zálivka je důležitá i poté, co borůvky sklidíme.“
Ošetřování rostlin v dalších letech
Kanadské borůvky se neobejdou bez opakovaného přísunu živin. Pravidelně je proto přihnojujeme. „Buď kostní moučkou, nebo rozmělněným sušeným kravincem, to brzy na jaře, případně pozdě na podzim. Také můžeme přidávat do zálivky speciální hnojivo na borůvky, tím se hnojí od dubna do konce června, aby dobře vyzrály nové výhony a abychom podpořili tvorbu květních pupenů,“ doplňuje bylinkářka.
V neposlední řadě nesmíme zapomínat na řez rostlin. „V prvním roce po výsadbě výhony sestřihneme, aby se vytvořil dostatečný obrost. Později řezem zajišťujeme dostatek světla, rostlina se pak líp brání chorobám a víc plodí,“ objasňuje bylinkářka a pěstitelka bylin Štěpánka Janoutová. Kanadské borůvky plodí na letorostech z předchozího roku, řez musí podporovat jejich růst. Nejdříve zlikvidujeme všechny poškozené a uschlé větvičky, potom keř prosvětlíme odstraněním přebytečných vnitřních i vnějších výhonů. Dobře vedený keř má mít v dospělosti 6-8 silných základních větví.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.