Rabštejn klidně oželí nálepku nejmenšího města. Chce se rozvíjet

Jedinečnost a malebnost lokality s množstvím památek a stavbami lidové architektury, ale i lesnatá příroda a jistý odstup od okolní civilizace lákají hlavně chalupáře, kteří tam jezdí relaxovat. To samé ale láká i turisty. Na ryze místní trvalé obyvatele natrefíte v Rabštejně spíš výjimečně.

„V loňském roce nás tu bylo patnáct, teď je nás tu trvale hlášených dvacet,“ raduje se z přírůstku obyvatel Rabštejna Ondřej Fábera. Jeho rodina tu žije v jednom z domů, kde zároveň provozují infocentrum s kavárnou. I když má Ondřej Fábera radost z příchodu nových obyvatel, celková zpráva o obyvatelstvu v Rabštejně ale zatím až tak příznivá není.

„Z těch dvaceti lidí bydlí devět v pouhých dvou domech. V dalších třech, čtyřech domech žije zbývajících 11 lidí. Naše rodina je jediný obydlený dům na náměstí a přispíváme k celkovému počtu obyvatel jednou čtvrtinou. Nicméně v Rabštejně je celkem 75 domů. To znamená, že tu máme zhruba 80 procent domů, kde trvale nikdo nebydlí. Rádi bychom, aby tyto domy byly osídleny trvale. Ale jsou to soukromé nemovitosti, takže jestli tu bude někdo bydlet nebo ne, to si vlastníci určují sami. S nadsázkou říkám, že až budu ležet na smrtelné posteli, tak bych si moc přál, aby Rabštejn měl sto trvalých obyvatel. Rozhodně nám nejde o to, abychom zůstali nejmenším historickým městem na světě,“ uvedl Ondřej Fábera, zastupitel Manětína, pod který Rabštejn coby městská část od roku 1980 patří.

Nové obyvatele v Rabštejně by rád viděl také manětínský starosta Josef Gilbert Matuška zvolený za nezávislé. „Z pohledu města Manětín je rozvoj jakékoli městské části, tedy i Rabštejna, vítaný. Mám na mysli rozvoj pro trvalé bydlení, ne jen pro rekreaci,“ řekl starosta.

Chybí veřejné toalety i parkovací místa

Zatímco obyvatelé v Rabštejně přibývají po jednotkách, výrazně podle Ondřeje Fábery přibylo turistů. Na relativně malé ploše tu najdou malebné a romantické scenérie, zámek, klášter s kostelem, zbytky hradu a městského opevnění, zděné, roubené i hrázděné domy, historický kamenný most nebo řadu barokních soch. Ještě více než dříve si turisté oblíbili Rabštejn v době pandemie.

„Za poslední léta se snažíme lidi od návštěvy Rabštejna, zejména v době turisticky exponované, odrazovat, protože tu trpíme fenoménem overturismu. Jsou tu přeplněné parkovací plochy, chybí tu veřejné záchody i další podobná infrastruktura. Nám by vůbec nevadilo, kdyby turistů do Rabštejna přicházelo více, ale co opravdu vadí, že není kde odstavovat jejich vozidla,“ popsal Ondřej Fábera.

Spolu s dalšími proto upozorňují turisty i na jiná atraktivní místa v povodí řeky Střely. Cílem je, aby do Rabštejna mířilo takové množství turistů, kolik jich městečko dokáže obsloužit a zároveň takové množství turistů, které budou akceptovat místní lidé, kteří se na toto místo přistěhovali za klidem.