Radek Jaroš: Spousta lidí má vysoké hory spojené se zimou, ale je tam i obrovské vedro

24. listopad 2020

Radek Jaroš je asi nejznámější český horolezec. Výstupy absolvuje výhradně bez použití kyslíkového přístroje. V roce 2014 úspěšně vystoupil na poslední, čtrnáctou osmitisícovku – K2 a zapsal se do síně slávy světového horolezectví. 

„Od dětství to byl sen stát se horolezcem. Zrealizoval jsem ho asi při třetí lahví vína na plese v Novém Městě na Moravě, kde jsem potkal partu horolezců, oni řekli, že jdou druhý den lézt a já na to, že jdu s nimi. To mi bylo téměř 18 let,“ zavzpomínal horolezec Radek Jaroš.

Své vysokohorské dobrodružství zahájil pokusem o zdolání Mount Everestu v roce 1994. A jak prozradil v rozhovoru, dovedla ho k tomu jen další náhoda.  „Společník a zároveň můj spolulezec Tomáš Kastner se znal s Josefem Rakoncajem a on mu nabídl účast na expedici. Tomáš mi řekl, že jede na Everest, tak jestli chci, můžu jet taky. Sehnal jsem půl milionu a jel jsem. Vylezli jsme do sedmi tisíc a jel jsem domů,“ řekl s úsměvem Jaroš.

Kouzlu nejvyšších hor naprosto podlehl a při své druhé výpravě do Himálaje v roce 1998 se mu podařilo vrcholu Everestu dosáhnout. V následujících letech se vypravil na několik expedic, v jejichž průběhu velmi pozvolně uzrávala myšlenka, pokusit se o dosažení všech čtrnácti nejvyšších vrcholů světa převyšujících 8000 metrů nad mořem.

Po završení jeho několikaletého snažení se stal teprve 15. člověkem na světě, kterému se bez pomoci umělého kyslíku podařilo na všechny vrcholy nejen dostat, ale také se z nich v pořádku vrátit.

Jak vypadá vrchol osmitisícovky a kolik času zabere jedna expedice? Nejen to si poslechněte v rozhovoru:

autoři: Radim Jehlík , nkr | zdroj: Český rozhlas Karlovy Vary
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.