Řecký horský čaj vás uklidní po náročném dni

„Řecký horský čaj jsme objevili asi před 3 roky. Na zahradu jsme vysadili sazeničky a testovali, jestli u nás rostlina poroste. Povedlo se a tak můžu řecký horský čaj doporučit k užívání i pěstování,“ říká bylinkářka a pěstitelka bylin Štěpánka Janoutová.

Pěstování

Na zahrádce hojník poslouží i jako okrasná rostlina, vyznačuje se bílými chloupky pokrytými stříbřitými listy, které vyvolávají dojem plyše. Začíná kvést na přelomu května a června, květy jsou v šišticích s jemnými žlutými kvítky. Dorůstá do výšky 20 až 30 cm a vytváří až 1 m široké bochánkovité trsy.

„Hojník miluje sluníčko. A nesnáší dlouhodobé zamokření. Pokud byste tuto trvalku chtěli pěstovat, vyberte jí slunné místo, odkud v případě deště rychle odteče voda,“ radí pěstitelka, „mráz jí nevadí, protože pochází z horských oblastí Řecka, Bulharska a Albánie, kde roste v nadmořských výškách 1500 až 1800 m. Vyskytuje se i na Olympu, proto se jí někdy přezdívá božský čaj z Olympu.“

Účinky

Řecký horský čaj|foto: Štěpánka Janoutová

Řecký horský čaj posiluje imunitu, pomáhá při srdečně-cévních onemocněních a problémech s dýchacími orgány, při nachlazení, bronchitidách a astmatu. Muži ocení jeho účinky na prostatu. Je močopudný, dobře působí také na trávení. Podporuje hojení ran, odtud název hojník. Doporučuje se i při chudokrevnosti. „Čaj má žlutavý odstín a velice lahodnou chuť a vůni. Je plný silic a flavonoidů, takže podporuje funkci ledvin a čištění organismu. Můžeme ho ale pít i jen tak na chuť,“ doplňuje Štěpánka Janoutová. Když si čaj uvaříte večer po náročném dni, navodí zklidnění a posléze dobrý spánek.

Zpracování

„V začátku květu se hojník ostříhá, nasuší a během roku ho můžeme popíjet jako výborný čaj,“ radí bylinkářka, „v době kvetení si můžeme vroucí vodou zalít i čerstvě natrhanou bylinku. Někdy se stane, že na podzim znovu vykvete. Semena necháme dozrát, vysejeme je do volné půdy a hojník obvykle krásně vzejde.“

Pije se buď samostatně, nebo ve směsi s podbělem, mateřídouškou, třezalkou a dobromyslí. Jeho působení je pozvolné, takže se doporučuje užívat dlouhodobě.

Je v Červeném seznamu

V Řecku a Bulharsku lidé hojník ve volné přírodě téměř zlikvidovali, svůj podíl na tom měli místní i turisté. „V Bulharsku v roce 1941 vydali první zákon na ochranu rostlin, zahrnoval i hojník. V roce 1964 se dostal také do Červené knihy. Od roku 2002 podléhá speciálnímu zákonu pro pěstování a sběr,“ uvádí pěstitelka bylin Štěpánka Janoutová.