Řecký horský čaj vás uklidní po náročném dni

Hojník horský
Hojník horský

Pro někoho může být lidové pojmenování řecký horský čaj matoucí, protože si představí směs bylin. Ve skutečnosti se jedná o jednu jedinou bylinku, hojník horský, jinak také syrský (Sideritis scardica, syriaca).

„Řecký horský čaj jsme objevili asi před 3 roky. Na zahradu jsme vysadili sazeničky a testovali, jestli u nás rostlina poroste. Povedlo se a tak můžu řecký horský čaj doporučit k užívání i pěstování,“ říká bylinkářka a pěstitelka bylin Štěpánka Janoutová.

Pěstování

Na zahrádce hojník poslouží i jako okrasná rostlina, vyznačuje se bílými chloupky pokrytými stříbřitými listy, které vyvolávají dojem plyše. Začíná kvést na přelomu května a června, květy jsou v šišticích s jemnými žlutými kvítky. Dorůstá do výšky 20 až 30 cm a vytváří až 1 m široké bochánkovité trsy.

„Hojník miluje sluníčko. A nesnáší dlouhodobé zamokření. Pokud byste tuto trvalku chtěli pěstovat, vyberte jí slunné místo, odkud v případě deště rychle odteče voda,“ radí pěstitelka, „mráz jí nevadí, protože pochází z horských oblastí Řecka, Bulharska a Albánie, kde roste v nadmořských výškách 1500 až 1800 m. Vyskytuje se i na Olympu, proto se jí někdy přezdívá božský čaj z Olympu.“

Účinky

Řecký horský čaj

Řecký horský čaj posiluje imunitu, pomáhá při srdečně-cévních onemocněních a problémech s dýchacími orgány, při nachlazení, bronchitidách a astmatu. Muži ocení jeho účinky na prostatu. Je močopudný, dobře působí také na trávení. Podporuje hojení ran, odtud název hojník. Doporučuje se i při chudokrevnosti. „Čaj má žlutavý odstín a velice lahodnou chuť a vůni. Je plný silic a flavonoidů, takže podporuje funkci ledvin a čištění organismu. Můžeme ho ale pít i jen tak na chuť,“ doplňuje Štěpánka Janoutová. Když si čaj uvaříte večer po náročném dni, navodí zklidnění a posléze dobrý spánek.

Zpracování

„V začátku květu se hojník ostříhá, nasuší a během roku ho můžeme popíjet jako výborný čaj,“ radí bylinkářka, „v době kvetení si můžeme vroucí vodou zalít i čerstvě natrhanou bylinku. Někdy se stane, že na podzim znovu vykvete. Semena necháme dozrát, vysejeme je do volné půdy a hojník obvykle krásně vzejde.“

Pije se buď samostatně, nebo ve směsi s podbělem, mateřídouškou, třezalkou a dobromyslí. Jeho působení je pozvolné, takže se doporučuje užívat dlouhodobě.

Je v Červeném seznamu

V Řecku a Bulharsku lidé hojník ve volné přírodě téměř zlikvidovali, svůj podíl na tom měli místní i turisté. „V Bulharsku v roce 1941 vydali první zákon na ochranu rostlin, zahrnoval i hojník. V roce 1964 se dostal také do Červené knihy. Od roku 2002 podléhá speciálnímu zákonu pro pěstování a sběr,“ uvádí pěstitelka bylin Štěpánka Janoutová.