Rolling Stones: Lady Jane

Každý hudební žánr má svého krále. Anebo se alespoň snaží někoho na pomyslný trůn posadit. Za krále blues je všeobecně považován černošský zpěvák a kytarista B. B. King. Občas se ale setkáme i s dalšími zájemci o tuto poctu. Jedním z nich byl i dvousetkilový muzikant Solomon Burk. I když v závěru života ztratil veškerou pohyblivost, sedě na trůnu zpíval až do smutného konce.

Když v r. 2011 probíhalo udílení cen Grammy, frontman skupiny Rolling Stones Mick Jagger vzdal tomuto hudebníkovi poctu. Možná, že to byla oplátka za to, že právě Burk v r. 2002 položil Jaggerovi na ramena svůj plášť a prohlásil ho tím za krále blues. Že tato hudba byla pro Jaggera tou nejdůležitější, o tom byly popsány už tisíce stránek ve stovkách knih. Bylo by ovšem zavádějící tvrdit, že se vyhýbal běžnému popu.

LP deska Stounů Aftermath z r. 1966 byla první, kde se kapela obešla bez vypůjčených písniček a čerpala jen z vlastních autorských zdrojů. Album poskytlo písničky na několik singlů, ale postupem let se nejhranější skladbou stal hit s alžbětinskou atmosférou, Lady Jane. Jeden hudební publicista napsal, že si Jagger hrál s různými podobami textu jako někdo, kdo si zkouší modely v módním butiku.