S jazykovědkyní v klenotnictví

10. říjen 2022

Slovo šperk je zajímavé svým původem. Jedná se o slovo přejaté nejspíš z germánštiny, kde „sparche“, znamenalo „jiskra“. Podobně známe dnes z angličtiny slovo „spark“ ve významu jiskra nebo cetka a jeho množné číslo „sparks“ označuje také drahokamy nebo diamanty. Šperky se vyrábějí z nejrůznějších materiálů, jako jsou drahé kovy a drahé kameny. Takovým šperkům říkáme klenoty.

Slovo „klenot“ existovalo už ve staročeštině. Kromě šperků označovalo i odznak připínaný na horní část rytířské přilbice. Do staročeštiny bylo toto slovo přejato z němčiny, kde slovo „kleinod“ ve významu šperk nebo klenot existuje dodnes.

Dalším označením šperku nebo klenotu je slovo „skvost“. I tohle slovo je zajímavé, protože souvisí se slovem „skvít se“ ve významu zářit, od něhož je odvozeno i přídavné jméno „skvělý“.

Šperky vyráběné z jiných než drahých materiálů, například ze skla, dřeva, kůže, umělé hmoty nebo syntetických materiálů, nazýváme souhrnně bižuterie. Toto slovo se do češtiny dostalo z francouzštiny, pochází však z keltského nářečí.

Prsten a náramek

Šperky se často nazývají podle místa na těle nebo na oděvu, kde se obvykle nosí nebo kde se nosily v minulosti. Může se tedy stát, že označení šperku není tak jasné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Například lidé si často myslí, že prsten se jmenuje podle toho, že se nosí na prsteníčku. Je to ale přesně naopak. Prsten je název šperku, který se nosí na prstu. A prst, na kterém se prsten nosil nejčastěji, se kvůli tomu nazývá prsteník, nebo zdrobněle prsteníček.

Náramek je ozdoba, kterou nosíme obvykle na zápěstí. Přesto i název tohoto šperku ukazuje na místo, kde se na těle dříve nosil. Zdobil totiž rámě neboli rameno, říkalo se mu náramenník, ale už ve staročeštině se tento výraz zkracoval na náramek. Možná si vzpomenete na ilustrace z řeckých bájí a pověstí, kde jsou ženy ozdobeny šperky nasazenými vysoko na pažích. Současně dodnes používáme frázi „nabídnout rámě“, tedy oporu celé, podle etikety pravé, paže, aby osoba, kterou doprovázíme, mohla např. bezpečně sejít ze schodů.

Ani čelenka se dnes běžně nenosí na čele, ale spíše ve vlasech na rozhraní čelní a temenní kosti. Původně však čelenka označovala ozdobný pásek, často vyrobený ze zlata a zdobený drahokamy, pro který se postupně vžil cizí výraz diadém, pocházející z řečtiny, kde v antice označoval královskou ozdobu čela.

Podle místa, kde se nosí, jakou dále označeny šperky jako náhrdelník, náušnice, záušnice nebo nákotník.

autoři: Stanislav Jurík , Růžena Písková | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?