Salát můžete pěstovat i v truhlíku za oknem nebo na balkóně

30. březen 2020

To, že se saláty dají pěstovat také v nádobách, potvrzuje Silvie Hašlová z komunitní zahrady Pěstírna Depo: „Jsou poměrně nenáročné, takže potřebují jen zhruba 15 cm vrstvu substrátu. Mně se nejvíc osvědčily samozavlažovací truhlíky, ale pokud zvládnete pravidelně zalévat, můžete je pěstovat i v obyčejných.“

Stačí vybrat si vhodnou odrůdu, vytvořit ty správné podmínky a můžeme salát pěstovat během celého roku, když není zmrzlá půda. Někdo sáhne po sazenicích v zahradnictví. Jiný si raději salát předpěstuje sám, pokud má skleník nebo pařeniště, může začít už v lednu. Jestliže jde o předpěstování sazenic na venkovní záhon, pak kdykoli od února.

Předpěstování salátu

„Semínka vysejeme do mělké misky nebo bedýnky do výsevního substrátu. Lehce je přimáčkneme a udržujeme vlhké. Když se objeví první 2 pravé lístky, přepíchneme je do sadbovačů nebo kelímků, třeba od jogurtu. Dole do nich propíchneme dírky, aby se tam nedržela voda. Někdo vysévá rovnou do sadbovačů, záleží na tom, co se komu víc osvědčí,“ říká pěstitelka. 

Přesazení na záhon

Do skleníku nebo na venkovní záhon saláty přesadíme v okamžiku, kdy mají 4 až 6 pravých listů. „To znamená těch, které už opravdu vypadají jako salátové listy. Sázíme do sponu 25 až 30 cm, záleží na odrůdě. Saláty je třeba dostatečně zalévat. Pokud je půda příliš suchá, jsou náchylnější k nakvétání a hořknou,“ upozorňuje Silvie Hašlová. Salát je rostlinou tzv. 2. trati, rozhodně nepatří na čerstvě vyhnojený záhon.

Choroby a škůdci

Asi nikoho nepřekvapí, že úhlavním nepřítelem pěstitelů salátů jsou slimáci. „To je věčný problém,“ přitakává zahrádkářka, „každý na ně má své osvědčené metody, které ale třeba někomu jinému nefungují. Úplně nejjistější je slimáky kontrolovat a sbírat, rozhodně nedoporučuji žádná chemická řešení.“

Když na listech salátu pozorujeme světlejší skvrny a listy postupně odumírají, jde zpravidla o plíseň salátovou. Radou proti ní je nesázet saláty hustě k sobě, dopřát jim dostatek prostoru, aby mezi sazenicemi mohl cirkulovat vzduch. Také je lepší zalévat dopoledne, aby listy do večera oschly.

Různé druhy salátu

Dnes už existují saláty mnoha tvarů a barev. „Základní rozdělení salátu je na hlávkové, které sklízíme v celých hlávkách. Klasikou mezi nimi je máslový, ale stále oblíbenější je také ledový nebo římský salát. Právě římský nesnáší mráz a proto ho na rozdíl od jiných salátů vysazujeme ven až ve 2. půlce května. Pak jsou listové saláty, ty sklízíme po jednotlivých listech a postupně obrůstají, opět máme různě barevné, zkadeřené apod.,“ popisuje Silvie Hašlová z komunitní zahrady Pěstírna Depo.

Tipy:
Na jaře pěstovaný salát přikryjeme bílou netkanou textilií, ochrání rostliny před výkyvy počasí i škůdci.
Čerstvě sklizený salát vydrží uskladněný v ledničce až týden. Ovadlý salát můžeme namočit a on „ožije“.

autor: Soňa Vaicenbacherová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.