Šanta kočičí přivádí kočky do extáze. A jak působí na člověka?

Průdušky, trávení a potíže psychického rázu podle Štěpánky Janoutové, bylinkářky ze Sedlecka, pomáhá léčit šanta kočičí. Vedle toho touto rostlinou skoro jistě potěšíte vaši kočku.

„Ne všechny kočky šantu miluji, některé si jí vůbec nevšímají. Ale minimálně pro 50 % koček je drogou. Žerou ji a válejí se v ní. Údajně prožívají něco, jako když si člověk vezme LSD,“ říká pobaveně Štěpánka Janoutová, „na rozdíl od lidí ale kočky vědí, kdy mají dost, a včas přestanou šantu pojídat. Nepředávkují se.“

Pochází ze Středomoří

Šanta kočičí je většinou vytrvalá, může být i dvouletá rostlina. „Takže je dobré ji nechávat na zahrádce vysemenit. Je podobná meduňce a také ji pěstujeme jako meduňku, na nějakém teplejším místě. Jsou kultivary, které voní citrónově, z nich je velmi lahodný čaj,“ uvádí bylinkářka.

Šanta kočičí (Nepeta cataria) je spojována s italským městem Nepi (dříve Nepet nebo Nepete), odkud se měla rozšířit do celého světa. Na Slovensku má název kocúrnik obyčajný.

Léčivka šanta kočičí

Bylinkáři šantu kočičí doporučují hlavně ve formě nálevu. „Čaj je výborný na odkašlání při bronchitidě, pozitivně působí i na zažívání a u dětí má sedativní účinky,“ vyjmenovává Štěpánka Janoutová. Jak upozorňuje, šanta se užívá pouze při problémech a nikdy ne dlouhodobě. V USA je tato rostlina považována za potenciálně halucinogenní.

Odpuzuje hmyz

Pokud chcete, aby se vám vyhýbali komáři a další nepříjemný hmyz, vyzkoušejte repelent ze šanty kočičí. „Její lístky se dávaly jako záložka do knih, které potom hezky voněly a odpuzovaly moly. Je tedy prospěšné vkládat šantu také do prádla,“ radí bylinkářka.

autor: Soňa Vaicenbacherová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.