Sběratel písní z Rokycanska Bohuslav Vyhlídka zapsal více než 800 lidových písní

8. listopad 2022

30. října letošního roku uplynulo 120 let od narození učitele Bohuslava Vyhlídky, pilného sběratele folkloru Rokycanska a Podbrdska. V místech svého učitelského působení zapsal více než 800 lidových písní.

Bohuslav Vyhlídka se narodil 30. října 1902 v Myslkovicích na Táborsku. Měšťanskou školu a učitelský ústav absolvoval v Soběslavi, oženil se s Albínou Bittmanovou z Tučap a společně vychovali dvě dcery.

Svou učitelskou dráhu zahájil ročním působením na Padrti, dnes zaniklé brdské obci v bývalém vojenském újezdu Brdy. Poté vyučoval dva roky ve Veselé u Rokycan a definitivním řídícím učitelem byl roku 1926 potvrzen znovu na Padrti, kde působil 15 let až do dubna 1941.

Po rozšíření a úplném uzavření vojenského cvičiště ze strany německé okupační armády byl Vyhlídka přeložen jako ředitel školy do Oseka u Rokycan a pak na Březinu. Zemřel 21. června 1979 v Dobřívě.

Hudebník i meteorolog

Vyhlídka ovládal hru na housle a na klavír, v Padrti organizoval ochotnická divadelní představení a byl aktivním členem dobrovolného hasičského sboru. Zajímal se o historii a přírodní vědy. Za svého pobytu v Oseku mimo jiné dlouhodobě spolupracoval s pražským meteorologickým ústavem.

V červnu 1945 byl zvolen poslancem Místního národního výboru v Oseku. Kromě jiného je Vyhlídka autorem vzorně vedené rukopisné Kroniky obecné školy v Oseku (1941–1967), dále osecké Obecní kroniky (1942–1967), Kroniky Svazu požární ochrany okresu Rokycany (1977) a především rozsáhlé sbírky lidových, zlidovělých, společenských a kramářských písní. Zaznamenal je v brdských vsích Padrť, Přední a Zadní Záběhlá a pak i po svém přeložení v Oseku a Cekově na Rokycansku.

Pošta z Padrti

Pohlednice zaniklé obce Padrť

Zřejmě na základě výzvy v tisku se Vyhlídka ještě před válkou v roce 1938 obrátil na Státní ústav pro lidovou píseň (SÚLP) v Praze. V dochovaném dopisu z Padrti sděluje: „Mám sbírku 600 lidových písní, jež jsou sebrány ve zdejší obci, které bych mohl poskytnouti Vašemu ústavu. Mohl bych je dodati asi do půl roku, neb musím poříditi jejich opis.“

V následujících letech byla Vyhlídkova písňová sbírka soustavně doplňována. Kromě toho zaznamenal „říkadla, pověry, léčení, zvyky a jiný materiál týkající se lidu zdejší obce.“

Hudební odkaz

Pravidelné zásilky písní z Rokycanska přicházely do SÚLP až do konce roku 1950. Vyhlídkova rukopisná sbírka je v současné době uložena v dokumentačních fondech Etnologického ústavu Akademie věd ČR. Písně jsou zaznamenány na průklepovém papíru, záznam obsahuje na stroji psaný text písně a rukopisnou notaci melodie s podloženou první slokou.

Z celku 835 písní je jich většina z Padrti, další ze Záběhlé a z Oseka. Mezi Vyhlídkovy nejpilnější informátory patřily babičky Boukalová, Podzimková a Voříšková z Padrti a Josef Kotrbatý ze Záběhlé. Připojeny jsou jejich životopisy a fotografie. Vedle sbírky Jaroslava Bradáče (z let 1907–1911) se jedná o druhý nejrozměrnější písňový soubor z regionu širšího Plzeňska. Možná právě rozsáhlost sbírky byla zatím na překážku její kompletní publikaci, tak snad k ní brzy v budoucnu dojde.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.