Sbírka vějířů v Západočeském muzeu v Plzni čítá 252 exponátů
Celkový vzhled šatů i v minulosti vždy dotvářely nezbytné oděvní doplňky. Velké oblibě se v minulosti těšily vějíře, které navíc bývaly krásně řemeslně a umělecky vyvedené. Zajímavá sbírku vějířů z různých historických období je uložená v Západočeské muzeu v Plzni.
Celková sbírka vějířů Západočeského muzea v Plzni čítá 252 vějířů vyrobených v Evropě a představuje umělecký a historický vývoj vějířů od baroka až do 20. století. Zastoupené jsou v ní všechny základní typy vějířů, včetně jejich konstrukčních i námětových proměn. Sbírka je složená ze tří samostatných souborů, které jsou uchovávány v uměleckoprůmyslovém oddělení Západočeského muzea, v Národopisné muzeu Plzeňska a v Muzeu dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech.
Největší část sbírky vějířů Západočeského muzea v Plzni v současné době najdeme v Národopisném muzeum Plzeňska, kde je uloženo přesně 119 kusů historických vějířů. První vějíře byly pro budoucí Národopisné muzeum získány už v roce 1913 po výstavě „Masopust na Plzeňsku“, kterou uspořádala Společnost pro národopis a ochranu památek Plzně. Postupně se sbírka rozšiřovala. Významně se zapsal rok 1964, kdy byl ze státního zámku Kozel převeden do Národopisného muzea soubor hned dvaceti krásných historických vějířů.
Vějíře byly vždy považovány za důležitý oděvní doplněk a ukazovaly také styl daného období a rozličné proměny v oblasti odívání. Zajímavé je i řemeslné a umělecké zpracování jednotlivých vějířů – sbírka tak obsahuje například vějíře s textilním listem zdobené malbou a flitry, vějíř ze spletené dvoubarevné slámy (kterému se na Plzeňsku říkalo „vadrle“), vějíře s malovaným papírovým listem, vějíře dřevěné, s peřím a mnoho dalších. Nejstarším vějířem sbírky je vějíř vyrobený ve Francii mezi roky 1750 – 1770.
Sbírce vějířů Západočeského muzea v Plzni se nově věnuje také kniha „Příběh vějířů“, která vyšla na sklonku loňského roku jako monografie mapující tuto sbírku. Autorkou publikace je Ludmila Kotorová z uměleckoprůmyslového oddělení muzea.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.