Sedmdesátiny pražského souboru Gaudeamus
Gaudeamus igitur, radujme se tedy, začíná středověká studentská hymna, od které odvozuje svůj název i pražský folklorní soubor Gaudeamus Vysoké školy ekonomické. Na scéně není žádným nováčkem, vždyť letos slaví už sedmdesátiny!
Ekonomové v krojích
Gaudeamus založili v roce 1949 studenti tehdejší Vysoké školy politických a hospodářských věd (VŠPHV), dnešní Vysoké školy ekonomické (VŠE). Sestával původně z pěveckého sboru, početného orchestru a dvou tanečních skupin, jedné české a jedné slovenské, ke které patřila i cimbálová muzika. V roce 1953 byl původní Umělecký soubor VŠPHV přejmenován na Vysokoškolský soubor Zdeňka Nejedlého. Od roku 1989 působí – stále při VŠE v Praze – pod názvem Gaudeamus.
Nakažlivá radost
Svou tvorbou se zaměřuje na koncertní a divadelní zpracování české lidové hudby a tance. V komponovaných pořadech nápaditě propojuje tradici se současností a mladým muzikantům a tanečníkům se tak nadmíru daří oslovit dnešního diváka a posluchače. Repertoár souboru Gaudeamus je pověstný neobvyklým a někdy až překvapivým zpracováním, humorem a zejména nakažlivým zaujetím všech interpretů.
Čertovský repertoár
Svého druhu klasikou jsou taneční představení, která vznikala v 90. letech s choreografkou a někdejší zakladatelkou souboru Chorea Bohemica Alenou Skálovou a autorem hudby Jiřím Fišerem. Namátkou Čertovská suita, Gaudeamus vánočně, Dobré jídlo, dobré pití, základ všeho živobytí či Pocta Erbenovi.
Velmi podařená byla i spolupráce s dalším originálním choreografem Martinem Packem, například Masopustní hra o svatbě s hudbou Růženy Sršňové či taneční divadlo Cestou krajinou na hudbu Zdeňka Vejvody.
Z vlastní dílny
Gaudeamus ale nemusí spoléhat jen na externí spolupracovníky. Dokládá to hudební tvorba členů souboru Marka Janaty, Milana Buňaty či Vojtěcha Kouby. Výraznou tvůrčí osobností a doslova duší celého souboru je téměř půl století umělecká vedoucí a choreografka Věra Fenclová. Pro Gaudeamus vytvořila představení Poezie svatojánské noci, České tance, Na den svatého Martina, Staropražské tance a Mazurku z Košíř a rekonstruovala choreografie Aleny Skálové Spor Masopusta s Postem, Z úsměvů pana Lady či Pastýřské zaříkání.
Oslavy souborových sedmdesátin
Proběhnou tuto sobotu 27. dubna v pražském Kulturním domě Ládví formou odpolední a večerní slavnosti s taneční zábavou. Sál bude otevřen od 16 hodin, na 17. hodinu je plánováno slavnostní představení s názvem Soubor Gaudeamus se představuje. Až do pozdních nočních hodin se bude střídat volná zábava, zpěv a tanec současných i bývalých členů a hostů s různorodými připravenými i improvizovanými vstupy.
Dojde na křest publikace o historii souboru, audio a videoukázky z minulých let, scénky ze souborového života či půlnoční překvapení. Kromě kapely Gaudeamus zahraje cimbálová muzika složená z bývalých hudebníků, zazní staropražský folklor a prostor bude i pro společný zpěv a tanec všech generací.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
