Skloňování číslovek

31. leden 2005

Dnes se zastavíme u problému, o kterém jsme již hovořili a který je pro nás opravdu zdrojem častých pochybností - u skloňování číslovek sto a skloňování kombinovaných - vícesložkových číslovkových výrazů.

Začněme u tvoření tvarů číslovky sto. Číslovky, které jsou vlastně podstatnými jmény s číselným významem, se skloňují náležitě jako tato podstatná jména. Náležejí sem např. číslovky tisíc, kterou ohýbáme jako stroj, milion jako hrad a právě číslovka sto, která se skloňuje pravidelně podle vzoru město. Tedy sto, sta, se stem jako s městem.

A teď si připomeňme několik jiných možností:

Ve spojení s číslovkou dvě má číslovka sto v 1. a 4. pádě tvar s ní shodně zakončený - původně duálový - stě - jako dvě stě korun. A dále v určitých spojeních se číslovka sto může užívat i jako nesklonná. Např. přišlo celé sto lidí, týká se to celých sto lidí, s celými sto lidmi. Kromě využití nesklonného tvaru číslovky můžeme sto samozřejmě i pravidelně skloňovat - přišlo celé sto lidí, týká se to celého sta lidí, hovořili jsme se stem lidí.

Obecně můžeme říct, že spojení s číslovkou sto se mohou skloňovat trojím způsobem - buď se skloňuje pouze číslovka - mluvili jsme o stu korun, nebo číslovka i jméno - o stu korunách, nebo se skloňuje jen jméno - o sto korunách.

Číslovka sto zůstává v čísle jednotném většinou v základním - tedy ustrnulém, nesklonném - tvaru v kombinovaných číslovkových výrazech, např. bez sto pěti korun, se dvěma tisíci sto padesáti dvěma korunami. V množném čísle se obvykle skloňuje - o tři sta dvaceti korunách, k dvěma stům dvaceti korunám apod.

U kombinovaných číslovkových výrazů, hlavně u výrazů složených z tisíců, set, desítek a jednotek máme několik možností tvoření tvarů. Buď se skloňují všechny části kombinovaného výrazu, každý člen pak píšeme zvlášť - např.: k dvaceti pěti lidem, bez tisíce pěti set padesáti osmi korun. Nebo je možné skloňovat jen některé části kombinovaného číslovkového výrazu, především u číslovek pojmenovávajících vyšší počet - pak se skloňují nejčastěji pouze desítky a jednotky. Ostatní části mohou být nesklonné - např. bez tisíc pět set padesáti osmi korun.

A co když slyšíme - s pětiseti padesáti lidmi, k dvouseti posluchačům nebo oslavili stoleté výročí? Abychom to upřesnili jedno po druhém: s pěti sty padesáti lidmi a k dvěma stům posluchačům. A výročí samozřejmě musí být sté, nebo by bylo možné užít vyjádření oslavili sto let.

Odpovědi na dotazy posluchačů:

První dotaz navazuje na téma minulých jazykových koutků. Posluchačka se ptá, jak správně vytvořit tvary slovesa vzpomenout si. Vzpomněl si nebo je možné i vzpomenul si?

Oba tvary jsou správné, u slovesa vzpomenout si je podle posledních pravidel pravopisu možné užít obou zmiňovaných tvarů a je třeba připomenout, že jsou naprosto rovnocenné. Tvar příčestí trpného má podobu vzpomenut. Dvě varianty jsou možné i u tvarů u podstatného jména slovesného vzpomenutí i vzpomnění nebo u přechodníků - vzpomenuv i vzpomněv.

Druhý dotaz se týká spojení číslovky a jména. Je správně spojení slov dvacet jedna žáků nebo dvacet jeden žák?

Správně je obojí, mohli bychom užít i výrazu jednadvacet žáků. Pokud by se toto spojení týkalo jiného rodu, jsou opět v pořádku všechny možnosti - např. přišly dvacet dvě ženy nebo přišlo dvacet dva žen nebo dvaadvacet žen.
autor: Jitka Málková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka