Skloňování číslovek

31. leden 2005

Dnes se zastavíme u problému, o kterém jsme již hovořili a který je pro nás opravdu zdrojem častých pochybností - u skloňování číslovek sto a skloňování kombinovaných - vícesložkových číslovkových výrazů.

Začněme u tvoření tvarů číslovky sto. Číslovky, které jsou vlastně podstatnými jmény s číselným významem, se skloňují náležitě jako tato podstatná jména. Náležejí sem např. číslovky tisíc, kterou ohýbáme jako stroj, milion jako hrad a právě číslovka sto, která se skloňuje pravidelně podle vzoru město. Tedy sto, sta, se stem jako s městem.

A teď si připomeňme několik jiných možností:

Ve spojení s číslovkou dvě má číslovka sto v 1. a 4. pádě tvar s ní shodně zakončený - původně duálový - stě - jako dvě stě korun. A dále v určitých spojeních se číslovka sto může užívat i jako nesklonná. Např. přišlo celé sto lidí, týká se to celých sto lidí, s celými sto lidmi. Kromě využití nesklonného tvaru číslovky můžeme sto samozřejmě i pravidelně skloňovat - přišlo celé sto lidí, týká se to celého sta lidí, hovořili jsme se stem lidí.

Obecně můžeme říct, že spojení s číslovkou sto se mohou skloňovat trojím způsobem - buď se skloňuje pouze číslovka - mluvili jsme o stu korun, nebo číslovka i jméno - o stu korunách, nebo se skloňuje jen jméno - o sto korunách.

Číslovka sto zůstává v čísle jednotném většinou v základním - tedy ustrnulém, nesklonném - tvaru v kombinovaných číslovkových výrazech, např. bez sto pěti korun, se dvěma tisíci sto padesáti dvěma korunami. V množném čísle se obvykle skloňuje - o tři sta dvaceti korunách, k dvěma stům dvaceti korunám apod.

U kombinovaných číslovkových výrazů, hlavně u výrazů složených z tisíců, set, desítek a jednotek máme několik možností tvoření tvarů. Buď se skloňují všechny části kombinovaného výrazu, každý člen pak píšeme zvlášť - např.: k dvaceti pěti lidem, bez tisíce pěti set padesáti osmi korun. Nebo je možné skloňovat jen některé části kombinovaného číslovkového výrazu, především u číslovek pojmenovávajících vyšší počet - pak se skloňují nejčastěji pouze desítky a jednotky. Ostatní části mohou být nesklonné - např. bez tisíc pět set padesáti osmi korun.

A co když slyšíme - s pětiseti padesáti lidmi, k dvouseti posluchačům nebo oslavili stoleté výročí? Abychom to upřesnili jedno po druhém: s pěti sty padesáti lidmi a k dvěma stům posluchačům. A výročí samozřejmě musí být sté, nebo by bylo možné užít vyjádření oslavili sto let.

Odpovědi na dotazy posluchačů:

První dotaz navazuje na téma minulých jazykových koutků. Posluchačka se ptá, jak správně vytvořit tvary slovesa vzpomenout si. Vzpomněl si nebo je možné i vzpomenul si?

Oba tvary jsou správné, u slovesa vzpomenout si je podle posledních pravidel pravopisu možné užít obou zmiňovaných tvarů a je třeba připomenout, že jsou naprosto rovnocenné. Tvar příčestí trpného má podobu vzpomenut. Dvě varianty jsou možné i u tvarů u podstatného jména slovesného vzpomenutí i vzpomnění nebo u přechodníků - vzpomenuv i vzpomněv.

Druhý dotaz se týká spojení číslovky a jména. Je správně spojení slov dvacet jedna žáků nebo dvacet jeden žák?

Správně je obojí, mohli bychom užít i výrazu jednadvacet žáků. Pokud by se toto spojení týkalo jiného rodu, jsou opět v pořádku všechny možnosti - např. přišly dvacet dvě ženy nebo přišlo dvacet dva žen nebo dvaadvacet žen.
autor: Jitka Málková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...