Školáci z Klatov a Kolince se zapojili do projektu Příběhy našich sousedů

Rozhlasové reportáže děti stříhaly přímo ve studiu Českého rozhlasu Plzeň, pod vedením lektora a vyzkoušely si tak redaktorskou práci
Rozhlasové reportáže děti stříhaly přímo ve studiu Českého rozhlasu Plzeň, pod vedením lektora a vyzkoušely si tak redaktorskou práci

Vzpomínky na druhou světovou válku, na osvobození Klatov nebo na dětství v 50. letech poznamenané uvězněním matky. To jsou jen některé z příběhů, které zpracovali školáci z Klatov a Kolince v rámci z projektu Příběhy našich sousedů.

Projektu se účastnilo pět týmů, 25 dětí a tři učitelé. Děti zpovídaly pamětníky, natočily s nimi audio nebo video rozhovor, pak navštívily například archivy, aby doplnily informace o pamětníkovi a o dané době. Konkrétně z Klatov a z Kolince se do projektu zapojilo pět týmů. Během půl roku zpracovaly čtyři rozhlasové a jednu video reportáž.

Jeden tým například zpracoval příběh dlouholetého ředitele kolinecké školy, který vzpomínal na své dětství za války a na tatínka, který byl zavřený v Buchenwaldu. Další tým zase natočil příběh ženy, která jako dítě zažila bombardování, jiná skupina seznamuje s osudem ženy, jejíž dětství poznamenala perzekuce otce v 50. letech minulého století a podobně.

Rozhlasové reportáže děti stříhaly přímo ve studiu Českého rozhlasu Plzeň, pod vedením lektora a vyzkoušely si tak redaktorskou práci. Některé z nich překvapilo, jak je taková práce náročná.

Natáčet, poslouchat, stříhat a zase dokola

„Je to hodně ve stresu. Sedíte ve velké budce, všude ticho a ještě se to natáčelo natřikrát. Hrozný to bylo,“ popsala svoje pocity Eliška Brůhová. Natálii Konvalinkovou zase překvapilo, kolik možností natáčení ve studiu umožňuje. Na práci dětí z Kolince dohlížel jejich bývalý učitel Adam Hanus, který měl roli spíše pozorovatele, což se podle něj ukázalo jako to nejlepší, protože děti přicházely s celou řadou skvělých nápadů.

Jedním z hlavních významů projektu, který organizuje Post Bellum, je podle koordinátorky projektu Jitky Doubravové mezigenerační most. „Velmi důležité je, že děti získají jiný pohled na dějiny, a že když se to učí jen v učebnici, nedojde to do hloubi, ať už jejich paměti nebo bytosti vůbec. Když ale slyší konkrétní příběh, myslím, že to v nich zůstane a nezapomenou to,“ řekla Jitka Doubravová.

Každá reportáž je doplněná životopisem, fotografiemi a dalším obrazovým materiálem a vše je k dispozici na webu Příběhy našich sousedů.