Slezský bard slaví 70. narozeniny
Ostravský písničkář Jaromír Nohavica je v oblasti folku už legendou. Jeho velkou předností je bohatý slovník, cit pro zpěvnost češtiny a pro různé jazykové vrstvy - od spisovné češtiny až po vulgarismy. Nikdy ale nepřekročí hranice vkusu.
Narodil se 7. června roku 1953 do rodiny muzikanta a básníka, ve svých osmi letech napsal svoji první báseň, ve třinácti dostal první kytaru a v osmnácti dostal přes otce nabídku napsat písňový text pro Československý rozhlas. Jaromír Nohavica je především písničkář, tedy umělec, který je autorem hudby i textu písně a který současně svoji píseň s vlastním doprovodem zpívá.
Skládá, píše a zpívá srdcem o tom, co ho trápí a co trápí obyčejné lidi kolem něj. Je po něm pojmenována planetka se základním označením Nohavica 1990 QL, která byla objevena 19. srpna 1990 na hvězdárně Kleť Zdeňkou Vávrovou.
O čem všem vlastně Jaromír Nohavica zpívá? Těmi těžšími tématy jsou smysl života, smrt, boj a historie, lehčími zase písně o rodině, přátelství, lásce nebo vztazích. Jaromír Nohavica se ve svých písních často vyznává z obdivu k ženám, oceňuje jejich schopnosti a váží si jich. Je rodinný typ, potřebuje jistotu porozumění a klid domova. V jeho písních se často objevuje ironie i smutek, přemítá o vlastních problémech a vinách, reaguje na události ve společnosti a píše také pro děti.
A především je to slezský bard, jak bývá často nazýván.
Čtěte také
V roce 1997 se Jaromír Nohavica stal historicky prvním mistrem České republiky v deskové hře Scrabble, několik let působil i jako předseda České asociace Scrabble.
V roce 2002 si zahrál sám sebe v hudebním filmu Petra Zelenky Rok ďábla, za svůj výkon byl dokonce nominován na cenu Český lev v kategorii herec ve vedlejší roli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.