Stanislav Pilc: Že prý někde padají

15. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zlaté desky
0:00
/
0:00

Plzeňan Stanislav Pilc se narodil na sklonku druhé světové války, to znamená v době, kdy tanečním parketům vládl velkokapelový swing, který se u nás hrál, a byl pro mládež nejoblíbenějším žánrem až do začátku 60. let. V té době od mládí hudebně nadaný muzikant zcela logicky poslouchal vše, co tehdejší scéna nabízela. A tento kvas ho rozhodně nenechal chladným a právě  tehdy se rozhodl stát zpěvákem.

Vzorů bylo okolo dost, ať už to byly světové hvězdy Frank Sinatra nebo Tony Benett. Z domácích muzikantů bylo možno z rádia slyšet Milana Chladila, Karla Gotta, Waldemara Matušku a další celorepublikově oblíbené zpěváky. V Plzni hrály v Besedě orchestry Zdeňka Čechury, kterému konkuroval Jirkovského big band. Do Pekla se chodilo na Škopkův orchestr a do Svazáčku na Ottu Hellera. Jenže když bylo Pilcovi patnáct let, zaslechl Elvise Presleyho a muziku, pro kterou se u nás vžil název big beat. I když by se zdálo, že to všechno byla moc velká míchanice, tehdy si s tím nikdo hlavu nelámal. A tak se Stanislav Pilc stal západočeskou hvězdou ve skupinách Alfabeat, Blues Session, ABC klub, Novus XX nebo také v Plzeňském bigbandu.

autor: Zdeněk Raboch | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio