Starý zámek v Chudenicích býval rodovým sídlem významného českého rodu Černínů
Starý czerninský zámek stojí v Chudenicích na Klatovsku. „Czerninský“ z toho důvodu, že byl nejstarším rodovým sídlem významného českého rodu Černínů. A „Starý“ proto, že si Černínové později v Chudenicích postavili novější sídlo - zámek Lázeň. V prostorách Starého zámku se dnes mimo jiné nachází i Muzeum Josefa Dobrovského.
„Největším a nejreprezentativnějším prostorem u nás na zámku je velká zámecká jídelna. To nejcennější, co tady máme, je podlaha, na které stojíme. Pochází z roku 1776 a je z ručně opracovaného borového dřeva,“ říká kastelán zámku Ludvík Pouza. Podlaha se pravidelně udržuje a je tak neustále perfektně nablýskaná. Návštěvníky zaujme na první pohled.
„První zmínka o Černínech se objevuje v roce 1192. Dnes už víme, že předchůdkyní zámku byla velká kamenná tvrz s padacím mostem a příkopem. I když tady stála už ve 13. století, první písemná zmínka o ní pochází až z roku 1572, kdy se panství dělilo mezi dva bratry,“ vysvětluje kastelán.
V Chudenicích Černínové bydleli do 17. století, pak za své hlavní sídlo pojali Jindřichův Hradec a do Starého zámku v Chudenicích nastěhovali kanceláře velkostatku. „Když ale do Chudenic potřebovali přijet třeba na léto, potřebovali někde bydlet, a tak si na okraji obce postavili ještě jeden zámek, zámek Lázeň,“ popisuje Ludvík Pouza.
Na Starém zámku se můžete vydat na dva prohlídkové okruhy. Hlavní okruh vás zavede do reprezentativních prostor, do velké jídelny, knihovny, loveckého salonku či Andělského pokoje. Všude je k vidění původní nábytek Černínů. Druhý okruh je věnovaný historii tvrze, která tu stávala před zámkem. Návštěvníci na něm uvidí jedinou dochovanou obrannou baštu, zbrojnici nebo třeba zámecké sklepení.
Pověst připomíná původ názvu rodu Černínů
Zajímavou součástí zámku je černá kuchyně, která pamatuje ještě původní tvrz. Je to velmi tmavá místnost s kamenným krbem. A navíc se k ní váže pověst. Jednou v noci údajně přijela bavorská vojska a celé osazenstvo tvrze vyvraždila. Jen chůva s malým dítětem se ukryla právě do komína tohoto krbu, kde přečkali onu řežbu. Když vojska odtáhla a k tvrzi přišli místní lidé podívat se na tu zkázu, sebrala žena odvahu a vyšla ven s dítětem umazaným od sazí. Tehdy lid zvolal: Hle, chudinec, jak jest černý! Tebe nám, Bože, zachovej!
„Když se o tom dozvěděl kníže Břetislav, dal vsi jméno Chuděnec, tedy Chudenice, a onen potomek vyvražděné rodiny dostal jméno Černý, Černín. Od té doby se Černínové píší z Chudenic,“ uzavírá povídání o místní pověsti kastelán zámku Ludvík Pouza.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
