Strojní fakulta ZČU vyrábí repliky archeologických nálezů, lze si na ně sáhnout

Od roku 2020 tam vznikla řada kopií unikátních nálezů, které si každoročně prohlédnou stovky návštěvníků hradu Křivoklát a různých muzeí. Mohou si na ně také sáhnout, což bylo dosud pro návštěvníky hradů a zámků téměř nemožné.

V Regionálním technologickém institutu fakulty (RTI) takto vznikla třeba kopie železného hrotu kopí nebo hlaveň miniaturní středověké palné zbraně. Vědci z RTI vytvořili jako první repliku keramické konvice z 13. století. Díky expertům z RTI se nález přiblížil veřejnosti jinak než jen za sklem vitríny.

Skenování předmětu trvá zhruba 10 minut

„Na předmět se nejprve nalepí body, podle nichž se laserový skenovací přístroj orientuje v prostoru," řekl student Václav Blábol, který pracuje na replikách pod vedením výzkumníků z laboratoře metrologie. Poté věc ze všech úhlů naskenuje a vytvoří tak v počítači digitální 3D model. Samotný proces skenování trvá deset minut. Postup se odborně nazývá reverzní inženýrství.

Originál a ještě nedokončená kopie (bez patiny) z hradu Křivoklát|foto:Západočeská univerzita v Plzni

„Digitální model pak putuje do laboratoře virtuálního prototypingu, kde se z něj opět stane reálný předmět v podobě přesné repliky původního nálezu," řekla mluvčí. Pro výrobu replik používají vědci plast se skleněným plnivem. „Tiskneme vždy více předmětů najednou a trvá to 16 hodin, pak artefakt očistíme od zbytkového prášku," řekl vedoucí laboratoře Zdeněk Chval.

Kopie vypadá téměř jako originál, včetně hmotnosti

Po nátěru a patinování podle něj předmět vypadá jako originál a má i přibližně stejnou hmotnost. „Nikdo se na návštěvníky nebude zlobit, pokud si ho vezmou do rukou a osahají. Naopak, tyto předměty jsou k vlastnoručnímu ohmatání přímo určeny a využívají se proto i pro takzvané haptické výstavy, které zpřístupňují artefakty lidem se zrakovým postižením," řekla archeoložka muzea Kateřina Blažková.

Kopie archeologických nálezů ukazujeme i v expozicích na Dnech vědy a techniky a Noci vědců ZČU, uvedl Josef Hložek z katedry archeologie Filosofické fakulty ZČU. Reverzní inženýrství neslouží jen ke zpřístupnění historických památek. „Obracejí se na nás i firmy, jimž třeba chybí výkres k nějakému dílu, takže ho chtějí naskenovat a změřit, například díl z automobilu nebo lopatku z turbíny," dodal Jan Kutlwašer z laboratoře RTI.