Sušice vzpomíná na svého dvorního architekta Karla Houru

22. červen 2022 08:47, aktualizováno

Architekt a stavitel Karel Houra naprojektoval a postavil ve 20. století nejen na Šumavě rozhlednu, městskou vilu, finanční úřad, kapli, mlýn, hotel, prodejnu nebo koupaliště. Zásadní vliv měl Karel Houra na dnešní podobu Sušice. Letos od jeho narození uplynulo 120 let.

Typicky zaoblené nároží, Smetanova ulice

Při procházce Sušicí lze narazit na mnoho budov, které mají rukopis architekta Karla Houry. Jeho dílo je možné si připomenout na výstavě, která je až do srpna k vidění v průjezdu u fotoateliéru na sušickém náměstí. Výstava připomíná život a dílo muže, který se narodil před 120 lety.

Karel Houra se narodil 3. května 1902 ve Hvožďanech pod Třemšínem. Vyučil se zedníkem a následně vystudoval stavitelství. Od 20. let začal naplno působit v Sušici, podílel se na stavbě finančního a okresního úřadu, dnešního domova důchodců a už tehdy založil svou stavitelskou firmu. Mnoho jeho sušických staveb pochází ze 30. let, kdy přestavěl například Hotel Svatobor nebo budovu bývalého děkanství, kde je dnes muzeum. Projektoval a stavěl také řadu vil ve čtvrti Na Burince nebo domy v kolonii U Cihelny, ve Smetanově ulici.

Domy mají typické prvky Hourovy tvorby. „Je to například pevný, kamenný, základní sokl, dominantní střecha s krásným štítem směrem do ulice nebo půlslunce ve štítu,“ poznamenal sušický architekt Karel Janda.

50. léta strávil ve vězení

Karel Houra byl sokol, rotarián, člen Lidové strany, za války se zapojil do odboje. V 50. letech se dostal do soukolí jednoho z regionálních procesů na západě Čech. Odsouzen byl ke čtyřem letům odnětí svobody za vlastizradu. „V podstatě se setkával s přáteli, vedl protistátní řeči. Prokurátor se to snažil naroubovat tak, jako kdyby plánovali nějaký převrat,“ připomněl historik a učitel Lukáš Kopecký.

Perzekuci nesl Karel Houra těžce. Vnoučata vzpomínají, že největším odkazem jejich dědečka byl antikomunismus. Od roku 1968 usiloval Karel Houra o rehabilitaci, neúspěšně. Sametové revoluce se nedožil. Plně rehabilitován byl Karel Houra in memorian v roce 1991.

autoři: Lukáš Milota , Iva Štěpánková | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Nejnovější zprávy

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová