Skořice provoní vánoce i tradiční štrůdl. Ve světě ji milují i s masem

Údajně i sám filosof Aristoteles uvěřil v božský původ skořice, tehdejší obchodníci jej přesvědčovali, že skořice je tak drahá, protože k jejímu získání je zapotřebí velké množství masa.

„Skořice prý pocházela z hnízd divokých masožravých ptáků, kteří si její smotky přinášeli z exotických krajů a stavěli z ní svoje hnízda. A aby se obchodníci ke skořici dostali, museli nejprve ptáky nakrmit velkým množstvím masa. Ti pak nemohli létat a obchodníci mohli skořici z hnízd ukrást“, připomíná s úsměvem legendu o původu skořice Martin Havlík ze Střední hotelové školy v Plzni na Borech.

Jak je to doopravdy?

Ve skutečnosti jde o kůru skořicovníku, stálezeleného tropického stromu. Je to kůra pouze mladých větví. „Stromy se dnes pěstují na plantážích od semen, sklizeň probíhá podle druhu třetím nebo dokonce osmým rokem. Nejkvalitnější kůra pochází ze dvou až tříletých stromků. Kůra se zbaví svrchní vrstvy, lýka a spodní vrstvy. Pak se krátce fermentuje a suší“, říká Havlík.

I vy máte jistě svoje recepty, ve kterých nesmí špetka skořice chybět|foto: Martin Čuřík

Skořice je u nás známá od středověku. Používala se však jinak, než jsme zvyklí dnes. Zpočátku jako každé drahé exotické koření byla hlavně výsadou kuchyní bohatých rodů. A přidávala se v malém množství ke slaným pokrmům. V kombinaci s různými druhy masa, zejména drůbeže a divočiny.

„Takto se ve světě skořice užívá dodnes. V kuchyních středního východu jsou slané pokrmy se skořicí stále běžné. Populární je skořice také v Indii a arabských zemích. Skořice je nedílnou součástí kari koření,“ připomíná Martin Havlík. Podle něj se špetka skořice hodí i do naší tradiční rajské omáčky. Skořice by neměla být výrazná, ale svoje místo v rajské podle Havlíka má.

Vánoční čas a skořice

K adventnímu času skořice určitě patří. I vy máte jistě svoje recepty na cukroví, ve kterých nesmí špetka skořice chybět. Což teprve svařené víno, ve kterém najdeme celou kůru skořice.