Tak nějak se to postupně nabalilo. Teď Dvůr Krasíkov pod hradem Švamberk obývá 200 zvířat

Rodina Sittova před časem koupila starý areál zemědělského družstva. Přivedla sem tři své koně, přibrala nějaké slepice a kachny, které ke statku přece patří. A potom chov začal utěšeně narůstat

Jak k tomu člověk přijde, že má tolik zvířat? Rodina Sittova před časem koupila starý areál zemědělského družstva. Přivedla sem tři své koně, tatínkovy oblíbence. Přibrala nějaké ty slepice a kachny, které ke statku přece patří. A potom chov začal utěšeně narůstat.

Sittovi se ujali kozy s kůzlaty, jejich původní majitelka se totiž stěhovala do domu pro seniory. Jindy proběhl směnný obchod, za dřevo jedna firma Sittovým zaplatila stádem jelenů. Lamí samec přišel ze zoo, která požádala o jeho umístění. „Prostě se to tak nějak samo nabaluje. I historicky sem zvířata patří. Kdysi to byl knížecí poplužní dvůr, bývaly tu stáje a výběhy. A my to máme jako zpestření,“ říká za celou rodinu Libuše Pažoutová Sittová.

Nechybí ani divoká prasata

Mini zoo je hojně navštěvována, jistě i proto, že všichni zájemci o prohlídku mají vstup zdarma. Podle majitelů by víc práce a peněz stálo zaměstnávat někoho u kasy. A tak je ke zvířatům volný přístup a lidé mohou přispět tím, že si pro ně ve dvoře koupí krmení. Podívaná na pochutnávající si zvířata je velkým zážitkem hlavně pro děti. A že je na co se koukat! V areálu jsou doma jeleni, lama, kozy, osel, kamerunské ovce, slepice, koně, kravičky, dokonce i divoká prasata. A teď na jaře mají plno mláďat.

Když se vítá jaro, vyhánějí kůzlata do ohrad

„To je pro nás jeden z velkých svátků. Každoročně o velikonoční neděli se kůzlata poprvé dostávají ven, část jich vyženeme dopoledne a druhou odpoledne. Lidé udělají špalír a kůzlata jim s mekotem proběhnou pod rukama. Dříve jsme dávali kůzlátkům i barevné pentle. Poslední roky se nám jich ale rodí padesát i víc, a to už zdobit nestíháme. A kdo by je pak honil a sundaval jim to? Rozhodně je to akce, která stojí za podívanou, navíc tu bude i malý jarmark a lidé se mohou podívat také do naší mýdlárny,“ usmívá se mladá provozovatelka.

Zoo je zdarma, z čeho tedy provozovatelé žijí?

Na otázku týkající se prostředků na živobytí má Libuše Pažoutová Sittová jasnou odpověď, ve Dvoře Krasíkov se žije z práce: „Nepotřebujeme to tu zpoplatnit, nemáme ani čas peníze vybírat. Když nám lidé přinesou pro zvířata třeba tvrdé pečivo nebo zeleninu, jsme moc rádi. Jinak žijeme prostě z práce, vyrábíme oblíbené kozí sýry, bylinná mýdélka, máte tady kovovýrobu, dřevovýrobu, penzion… Máme i dotace. A v podstatě zvířata jsou naše radost, naše hobby, ale ne obživa.“

Kdy na Dvůr Krasíkov jít?

Kdykoliv. Dvůr je téměř stále otevřený. Ale rozhodně by stály za návštěvu „Oslavy jara a vyhánění mláďat“ 21. dubna od 10 hodin.