Těžká děla, palné zbraně a prakoviště. Takto byl obléhán hrad Lopata
Zřícenina hradu Lopata se nachází na jižním Plzeňsku nedaleko obce Šťáhlavy a zámku Kozel. Ačkoliv se toho do současnosti z hradu jakožto stavby příliš nedochovalo, archeologové a historici nám i tak mohou přinést zajímavá fakta o této lokalitě.
„Hrad Lopata je součástí rozsáhlého lesního komplexu Kozelské polesí, které je protkáno sítí turisticky značených cest, jež nabízí výlety do historie i směrem k poznání archeologického a kulturního dědictví a přírodního prostředí regionu,“ započal archeolog Josef Hložek výklad o lokalitě, kde v minulosti stával hrad Lopata. Samotný hrad i okolní památky zkoumal během svého života kozelský zahradník a amatérský archeolog František Xaver Franc (1838-1910).
Trocha historie nikoho nezabije
Nejstarší písemná zmínka o Lopatě pochází z roku 1377, kdy je zde uváděn Heřman z Litic „seděním na Lopatě“. Následně se tedy zve Heřmanem z Lopaty. Na konci 14. století dochází k obležení hradu markrabětem Prokopem, a to z důvodu výbojů a páchání škod v okolí ze strany Heřmana. Tehdy pravděpodobně došlo k tomu, že se posádka hradu vzdala. Roku 1401 získává hrad domažlický purkrabí. Jeho syn Habart z Lopaty, podobně jako Heřman, podniká rozsáhlé výpady do oblasti hradu Vlčtejn a působí škody příslušníkům šlechty. Z těchto důvodů byl hrad 23. října roku 1432 obležen. Po čtyřměsíčním obléhání byl hrad nakonec dobyt a pobořen.
Obléhání hradu
Součástí hradního areálu je také rozsáhlý komplex obléhacích prací, které se váží k poslednímu obléhání hradu. „Součástí byla palebná postavení těžkých děl, těch velkých bombard, máme zde také postavení lehčích palných zbraní, minimálně dvě prakoviště, a za skalním sukem se původně skrýval takto krytý tábor a ležení obléhatelů, kteří hrad intenzivně obléhali,“ uvedl Josef Hložek. Samotný hrad ale také nebyl pouze bezbranným objektem - hradní jádro sestávalo z okrouhlé útočištné věže a menšího paláce. V prostoru předhradí se dochovala rozlehlá jáma, která sloužila k získávání munice pro prak, který vlastnili též obležení obyvatelé hradu.
Pompeje na Lopatě
„Díky rozsáhlému požáru, který postihl hrad v poslední fázi jeho života, tedy při onom posledním obléhání, vznikla jakási pompejská situace, kdy na hradě zůstal dochován obrovský sortiment vybavení, které zahrnovalo kromě obličejového poháru množství keramiky, dlaždic, železnou přilbu, součásti turnajového dřevce, kování štítu a velké množství militarií i dalších artefaktů, které souvisejí s běžným životem na hradě ve středověku,“ popsal archeolog.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.