Tvoření obyvatelských jmen

23. září 2010

Představte si, že máte vytvořit obyvatelská jména od těchto zeměpisných jmen: Lensedly, Bělá; Sudety; Grónsko, Mandžusko, Gdaňsk, Baleáry, Burkina Faso, Kanárské ostrovy, Dominikánská republika, Pobřeží slonoviny. Proč právě od nich? Uvedená jména jsou vybrána z dotazů jazykové poradně Ústavu pro jazyk český. Jsou ukázkou určitých mezer nebo by se také dalo říct nevyužitých možností v jazykovém systému češtiny, o kterých uživatelé češtiny nemají oporu ve svém běžném jazykovém povědomí a které se tedy snaží zaplnit.

Nejprve si řekněme, jaké ty možnosti vlastně jsou? Od zeměpisných jmen tvoříme obyvatelská jména příponami -an nebo -ec, např. Praha - Pražan, Brazílie - Brazilec. Existuje i skupina obyvatelských jmen bez přípony, např. Rus, Arab apod. Odvozujeme-li obyvatelské jméno od víceslovného názvu, obvykle vycházíme pouze ze základového podstatného jména: Ústí nad Labem - Ústečan, Hradec Králové - Hradečan.

Naskýtá se otázka, který z uvedených způsobů tvoření uplatníme na názvy zmíněné v úvodu.Začneme pojmenováními tuzemských oblastí: Lensedly, Bělá a Sudety. V mluvnicích se dočteme, že přípona -ec se uplatňuje především u jmen zakončených v základu na -l, je však přijatelná podoba Lensedlec? Nebo je vhodnější Lensedlan? Nechme tyto otázky prozatím bez odpovědi. Stejný případ je obec Bělá. Málokdo by asi jejího obyvatele nazval Bělec či Bělan. Na rozdíl od předchozích případů je tvoření Sudety - Sudeťan alespoň ojediněle doloženo v praxi, a to oproti mnohem častějšímu obyvatel Sudet.

Máme tedy dvě možnosti, můžeme vytvořit dvě podoby obyvatelských jmen. Pro kterou se rozhodnout? Částečně jsme odpověď už naznačili příklady z praxe - u méně obvyklých a méně frekventovaných zeměpisných jmen sice prostředky tvoření máme, ale nevyužíváme je. Jsou pro nás neobvyklá, nejsou zažitá, a proto jsou obtížně přijatelná. Podoby typu Lensedlan a Lensedlec se tedy v praxi neužívají. Pokud bychom je někde zaslechli či zahlédli, patrně bychom obtížně rozpoznávali, co vlastně daná slova označují. Dává se přednost opisnému vyjádření obyvatel ve spojení s příslušným místním názvem, což je jednoznačné, stylově neutrální a snadno srozumitelné. Ani nespisovný jazyk, u nějž by se čekalo řešení s koncovkou -ák (jako ve slovech Plzeňák, Brňák apod.), u těchto typů netvoří obyvatelská jména. Pomáhá si vyjádřeními typu on je z Lensedel/z Bělý; ten Lensedelskej/Bělskej apod.

Zatím jsme hovořili o tvoření obyvatelských jmen označujících domácí zeměpisné oblasti. U zahraničních oblastí to platí zrovna tak. Zažitá obyvatelská jména jsou neproblematická, u méně frekventovaných názvů často váháme a volíme raději opisná vyjádření. Obyvatelům Grónska a Mandžuska neříkáme Gróňan či Mandžuskan, obyvatel Gdaňsku není Gdaňskan ani Gdaňskec, na Baleárských a Kanárských ostrovech nepotkáváme Baleářany ani Kanářany či snad ještě hůře Baleárce a Kanárce. Těžko lze také počítat s tím, že přijatelná a srozumitelná budou obyvatelská jména tvořená od prvních částí víceslovných zeměpisných názvů, jak je to náležité u domácích jmen tohoto typu. V Burkiňanovi jistě nikdo nepozná obyvatele oblasti Burkina Faso, případná snaha zahrnout do obyvatelského jména obě části názvu a tvořit odvozeniny typu Burkinofasan rovněž nemůže snadno vyhovět dorozumívacím potřebám.

Obecně lze shrnout, že možnost vytvořit obyvatelské jméno ještě sama o sobě neznamená, že takto vytvořené jméno bude srozumitelné a přijatelné. Takové "zaplňování mezer" není nutné a žádoucí, jestliže lze užít jiný, neutrální a srozumitelný typ vyjádření. Je tedy vždy lepší užít opisu obyvatel Pobřeží slonoviny než hypotetické Pobřežan, Slonovinopobřežan apod.



DOTAZY

Mám dotaz ohledně barev. Jaký je rozdíl mezi žluto-červený a žlutočervený?
Žlutočervený znamená žlutý odstín s červeným nádechem, tedy obě barvy zde splývají v jednu. Žluto-červený znamená "žlutý a červený", tedy takový, u nějž lze přesně rozlišit hranice obou barev, např. polovina nějakého svetru může být žlutá a druhá polovina červená.

Dovoluji si Vás touto cestou požádat o vysvětlení významu slova zteřelý.
Přídavné jméno zteřelý je odvozeno od slovesa zteřet, jehož význam je podle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost tento: "ztrouchnivět, rozpadnout se, zpuchřet", např. krov už dávno zteřel, zteřelý žebřík.

PŘÍSLOVÍ, USTÁLENÉ SPOJENÍ, RČENÍ

Být s někým na štíru

Toto úsloví má svůj původ v astrologii. Již dlouho se věří, že podle postavení hvězd se pozná, které dni jsou pro člověka příznivé a které nepříznivé. Štír byl obecně považován za nejméně příznivé znamení zvěrokruhu. Z mluvy astrologů se pak toto rčení rozšířilo do jazyka astrologů snad už proto, že štír jako zvíře byl považován za tvora, jemuž je radno se vyhnout.
autor: Martin Prošek
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.