U Českých Lhotic na Chrudimsku se můžete projít po keltském opevnění. Staré je přes dva tisíce let
Hradiště u Českých Lhotic na Chrudimsku je největší a také nejzachovalejší keltské oppidum ve východních Čechách. Jeho trojité valy, které jsou dodnes v terénu dobře patrné, v lese určitě nepřehlédnete. Přímo na místě si můžete přečíst informační panely o životě Keltů, dozvědět se, jak vznikalo opevnění jejich sídliště nebo typická brána.
Oppidum České Lhotice leží v nadmořské výšce okolo 450 metrů. Rozkládá se na plošině široké ostrožny nad meandrem řeky Chrudimky a prosperovalo od roku 150 až přibližně do roku 50 před Kristem. Zdejší oppidum hrálo důležitou roli. Tvořilo totiž spojnici mezi keltským hradištěm Závist u Prahy a oppidem Staré Hradisko na Moravě.
Hradiště bylo poměrně rozhlehlé. Zaujímalo rozlohu 23 hektarů. K oppidu ještě patřil přihrádek o rozloze asi 8 hektarů, který už ale nebyl součástí opevněného systému a sloužil zřejmě spíše jako farmářská usedlost. Z východní a jižní strany postavili obyvatelé hradiště mohutné opevnění. Valy někdejšího oppida jsou dnes zalesněné a největší plocha sídliště, kde kdysi stála keltská obydlí, pokrývá travní porost.
Významný nález roku 2020
V roce 2020 proběhl v prostoru hradiště výzkum pod vedením Tomáše Mangela z královéhradecké univerzity a archeologa Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Davida Vícha. Ti k průzkumu přizvali také amatérské kolegy s detektory kovů, se kterými úspěšně dlouhodobě spolupracují.
Jedním z největších nálezů byl dlouhý keltský meč. Ten se v současné době nachází v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě a čeká na zrestaurování. Železný meč tým archeologů nalezl v prostoru někdejší keltské akropole, tedy centra hradiště. Přibližně jeden metr dlouhý meč je deformovaný. Původní tvar porušila s největší pravděpodobností orba, která v prostorách hradiště probíhala.
Už v 19. století objevili zemědělci na Hradišti řadu keltských artefaktů, hlavně keramiku a rotační mlýnky. V roce 1943 provedl odbornou prohlídku naleziště archeolog Ivan Borkovský. Místo popsal, zaměřil a oficiálně označil za keltské oppidum. V 70. a 80. letech 20. století pokračoval v práci archeolog Milan Princ, v době nedávné Alžběta Danielisová a Tomáš Mangel.
Po Keltské stezce
K osadě Hradiště u Českých Lhotic a samotnému oppidu se můžete vydat po Keltské naučné stezce, která vede z Nasavrk. Jde o 9,5 kilometru dlouhý okruh, který lemují naučné tabulky s informacemi o životě, zvycích a kultuře Keltů. Stezka vede přírodní rezervací Krkanka, kde je možné také vystoupat na rozhlednu Boiiku. Cesta se vrací zpátky do Nasavrk, kde prostory tamního zámku nabízejí expozici Po stopách Keltů.
Archeologické nálezy z keltského oppida v Českých Lhoticích se staly impulsem k založení Keltského archeoskanzenu na okraji Nasavrk. Rozsáhlé muzeum v přírodě představuje v turistické sezóně rekonstrukci keltského opevnění, brány oppida v Českých Lhoticích a také obydlí zemědělců a řemeslníků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
