U nedonošených dětí bývá jako první tatínek

29. leden 2016

Předčasný porod je bezpochyby velkou zátěží pro celou rodinu. Rázem končí pohodové období příprav a těšení se na zdravé tříkilogramové miminko narozené v termínu a střídá je stres, nejistota, často pocit vlastního selhání a vždy strach o malý živý uzlíček v inkubátoru.

Velká šance na přežití

Máme ale štěstí, žijeme v 21. století a medicína natolik pokročila, že šance předčasně narozených dětí na přežití a následný plnohodnotný život je velká. To je dobré mít na paměti a obavy se snažit nahradit nadějí. „Pokud dojde k předčasnému narození, pak je důležitá víra rodičů v to, že to dobře dopadne, kterou oni musí přenášet na to své miminko,“ říká doc. MUDr. Jiří Dort, Ph.D., primář Neonatologického odd. Fakultní nemocnice Plzeň, „měla by tam být velká porce lásky, i když na začátku řada rodičů vlastně neví, co to vlastně v tom inkubátoru má. Ale je to jejich miminko a měli by ho mít rádi.“


Předčasně nebo s nízkou porodní hmotností se rodí 1 z 10 dětí. Za nedonošené je považováno dítě narozené ve 36 týdnech a 6 dnech těhotenství a dříve s různými stupni nezralosti tkání a orgánů. Nízká porodní hmotnost představuje váhu menší než 2.500 g, mohou ji mít i děti donošené. Současná hranice pro přežití miminka se pohybuje kolem hmotnosti 500 g a datem narození ve 23.-25. týdnu těhotenství, cílem moderní medicíny není tuto hranici snižovat, jak objasňuje MUDr. Eva Dortová, jde především o budoucí život dětí: „O to, aby to všecko dobře dopadlo a aby z nich vyrostli zdraví jedinci, to je podstata neonatologie a ne za každou cenu zachraňovat.“ Další informace, poradenství a sdílení zkušeností nabízí sdružení rodičů nedonošených dětí Nedoklubko.

Pár kroků z porodního sálu na JIP

Jako první se bezprostředně po předčasném porodu, který většinou bývá císařským řezem, k děťátku dostává tatínek. Na porodním sále není čas na přiložení miminka k mamince, jako to bývá u donošených dětí. V tomto případě je nutné zajistit životní funkce dítěte, které pak ihned putuje na novorozeneckou JIP do inkubátoru. V porodnici v Plzni na Lochotíně jde o vzdálenost několika kroků, ještě před 10 lety se miminka převážela ze slovanské porodnice na kliniku na Bory, což dnes zní neuvěřitelně.

Vytváření vazby mezi dítětem a rodiči

Dříve se také rodiče nesměli své nedonošené holčičky nebo chlapečka dotknout třeba i celé 3 měsíce, teď je to jiné. Klade se důraz na brzké vytvoření hluboké vazby mezi dítětem a rodiči, kterým je umožněno a přímo doporučováno za děťátkem pravidelně chodit, hladit je a mluvit na ně. „Po základní stabilizaci během prvních dnů se už může začít s tzv. klokánkováním, to znamená přiložením miminka na hruď maminky nebo tatínka, v tom se můžou střídat, a je ověřeno, že ty dětičky při tom mají velice dobré saturace kyslíku, dobrou srdeční akci a že si to vyloženě užívají, a samozřejmě i ti rodiče,“ usmívá se lékařka z plzeňského Neonatologického odd. MUDr. Eva Dortová.

Vztah dětí a rodičů

Možnost zůstat s miminkem v nemocnici

Maminky mohou být po celou dobu v nemocnici s miminkem a to i několik měsíců. „Jsou opravdu takové hrdinky, které tam takovouhle dobu vedle svého děťátka pevně stojí a hluboce před nimi smekám,“ upřímně je obdivuje MUDr. Eva Dortová a doplňuje, že nejdřív jsou ubytované na pokoji maminek a později na roomingovém pokoji s miminkem. K dispozici je jim psycholožka a ve spolupráci s mateřským centrem Plzeňské panenky se jednou měsíčně konají výtvarné dílny, do kterých se maminky mohou zapojit a zpestřit si tak náročný nemocniční pobyt. Neonatologické odd. pochopitelně není vězení, maminky bývají uvolňovány domů na víkendy nebo svátky, aby nabraly síly. Ne každá ovšem může v nemocnici dlouhodobě zůstat, protože se musí postarat o starší dítě v rodině, takže potom miminko navštěvuje.

Poslouchejte také: S MUDr. Jiřím Dortem o péči o nedonošené děti

Mateřské mléko = bílá krev

Pro nedonošené děti má velký význam mateřské mléko, které zpočátku dostávají sondou do žaludku v kombinaci s výživou do žíly. „Čerstvé mateřské mléko je úžasná tekutina, ono se jí dokonce říká bílá krev, protože obsahuje látky, které zatím nikdo nedokáže vyrobit, a mimo jiné i obranné faktory, které brání rozvoji nějakých možných infekcí,“ připomíná MUDr. Eva Dortová. Kvalitní výživa je u předčasně narozených miminek nezbytná, mateřské mléko je proto obohacováno o bílkoviny a minerály v přesně stanovených dávkách a to dokud dítě nedosáhne hmotnosti 1500g. Nedonošené děti maminek, které nemohou kojit, jsou krmeny pasterizovaným mlékem od dárkyň, což jen dokládá nenahraditelnost mateřského mléka. Až po dosažení výše zmíněné váhy jsou děti nekojících maminek převedeny na speciální formule umělé výživy pro nedonošené děti.

Kdy z nemocnice domů a co dál

Když miminko přibere na 2200 – 2500g a je v dobrém zdravotním stavu, může být obvykle z nemocnice propuštěno. Musí ale splňovat také další podmínky – i bez vyhřívání si dobře držet tělesnou teplotu, přijímat všechny dávky jídla bez nutnosti sondování, samostatně bez pauz dýchat apod. Maminka musí být zacvičená v jeho ošetřování. Rodině bude Neonatologické oddělení nadále nápomocno. Při něm působící Centrum vývojové péče děti sleduje při pravidelných kontrolách až do předškolního věku a je tak partnerem vybraného lékaře pro děti a dorost. Předčasně narozené děti vyžadují individuální přístup, např. očkovací kalendář se může mírně lišit od donošených dětí. Lékaři radí nechat je očkovat nad rámec povinného očkování proti RS virům a pneumokokům, rodiče by se měli nechat očkovat proti chřipce.

Ochranná náruč rodiny

Nedonošená miminka jsou náchylná k infekcím, takže přestože jsou na světě už týdny nebo měsíce, je po propuštění z nemocnice nejlepší dodržovat klasické šestinedělí s ochranným režimem – odložit návštěvy, vyhýbat se nákupním centrům a dalším místům s vysokou koncentrací lidí, pozor také, aby nebyl nemocný starší sourozenec nebo některý další člen rodiny a miminko nenakazil. Dokud předčasně narozené dítě nepřekročí hmotnost 3500g, mělo by mít zajištěný teplotní komfort, aby se udržela tělesná teplota 36,5 – 37,5°C, což znamená několik vrstev oblečení a kulíška nebo čepičku na hlavu. Myslet na otužování by bylo velmi předčasné. Primář Neonatologického oddělení FN Plzeň doc. MUDr. Jiří Dort Ph.D. vyzdvihuje především intenzivní kontakt s dítětem: „Aby dítě cítilo tu ochrannou náruč rodiny, to je pro jeho život nesmírně důležité, je to základ zdravého života nejen tělesného, ale i duševního a sociálního.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.