Unikátní restaurace: pivo máte na stole v Česku a sedíte v Německu. To je Velký Ostrý
Jeden z nejzajímavějších vrcholů Šumavy je bez pochyby Velký Ostrý. Tyčí se až do výšky 1293 m n.m. a pro turisty je jedním z největších lákadel, tedy mimo krásných výhledů, také fungující restaurace.
Šumavský Matterhorn. Tak přezdívají Velkému Ostrému obyvatelé německého Lamu. Češi ho zase nazývají, ve spojení s Malým Ostrým, Prsa Matky Boží. Z vrcholu Ostrého je nádherný výhled na obě strany hranice do okolní krajiny, např. na Jezerní Horu, Špičák, Pancíř, Prenet, údolí Úhlavy a Klatovy. Někdy je také vidět zřícenina hradu Radyně u Plzně.
„Ostrý je jasná, definovatelná hranice, protože to rozdělení je jasné a dokonce tady stával hrádek, který patřil Čechům. Byl to strážní hrádek, který měl za úkol hlídat tady to údolí někdy ve 13. století, ale velmi brzo se rozpadl," zmiňuje ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
V současnosti jsou jediným pozůstatkem bývalého hradu náznaky příkopu na vrcholovém skalním hřbetu. Na skalnatém vrcholu dnes stojí kříž jako na mnohých šumavských vrcholcích. Pod ním pak turistická chata Osserschutzhütte Haus Willmann. Postavena byla v roce 1885. Prošla mnoha přestavbami a úpravami, v současnosti je ve vlastnictví Bavorského lesnického spolku z Lamu.
„Mně táta vyprávěl, že byla vždycky rozpůlená hranicí. Že přesně půlkou lokálu tam vedla hranice a byla tam česká půlka a německá půlka. Nevím, kdy došlo k nějakému majetkovému vyrovnání, ale pravděpodobně došlo a teď je to celé bavorské," dodává Pavel Hubený.
Státní hranice dnes probíhá přes terasu restaurace a tak, když sedíte venku, můžete mít sklenici piva nebo hrnek s kávou postavený v Německu, ale když budete sedět na lavici u stolu, můžete pít už v České republice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.