Unikátní restaurace: pivo máte na stole v Česku a sedíte v Německu. To je Velký Ostrý
Jeden z nejzajímavějších vrcholů Šumavy je bez pochyby Velký Ostrý. Tyčí se až do výšky 1293 m n.m. a pro turisty je jedním z největších lákadel, tedy mimo krásných výhledů, také fungující restaurace.
Šumavský Matterhorn. Tak přezdívají Velkému Ostrému obyvatelé německého Lamu. Češi ho zase nazývají, ve spojení s Malým Ostrým, Prsa Matky Boží. Z vrcholu Ostrého je nádherný výhled na obě strany hranice do okolní krajiny, např. na Jezerní Horu, Špičák, Pancíř, Prenet, údolí Úhlavy a Klatovy. Někdy je také vidět zřícenina hradu Radyně u Plzně.
„Ostrý je jasná, definovatelná hranice, protože to rozdělení je jasné a dokonce tady stával hrádek, který patřil Čechům. Byl to strážní hrádek, který měl za úkol hlídat tady to údolí někdy ve 13. století, ale velmi brzo se rozpadl," zmiňuje ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
V současnosti jsou jediným pozůstatkem bývalého hradu náznaky příkopu na vrcholovém skalním hřbetu. Na skalnatém vrcholu dnes stojí kříž jako na mnohých šumavských vrcholcích. Pod ním pak turistická chata Osserschutzhütte Haus Willmann. Postavena byla v roce 1885. Prošla mnoha přestavbami a úpravami, v současnosti je ve vlastnictví Bavorského lesnického spolku z Lamu.
„Mně táta vyprávěl, že byla vždycky rozpůlená hranicí. Že přesně půlkou lokálu tam vedla hranice a byla tam česká půlka a německá půlka. Nevím, kdy došlo k nějakému majetkovému vyrovnání, ale pravděpodobně došlo a teď je to celé bavorské," dodává Pavel Hubený.
Státní hranice dnes probíhá přes terasu restaurace a tak, když sedíte venku, můžete mít sklenici piva nebo hrnek s kávou postavený v Německu, ale když budete sedět na lavici u stolu, můžete pít už v České republice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
