Urazit se na někoho
Možná byste nečekali, že tak obyčejné slovo, jako je „urazit se“, by se mohlo stát námětem jazykového koutku. Důvodem je dotaz posluchače – ptá se, jestli se dá říct, že se někdo urazil na někoho.
Když užijeme sloveso urazit se, většinou se ten, kdo byl příčinou onoho uražení se, ani nezmiňuje v bezprostředním okolí slovesa urazit se, ale odsune se do sousední věty, řekneme např. Petr Pavlovi nepoděkoval a Pavel se kvůli tomu urazil nebo Jana se urazila, protože jí Tereza neřekla do očí, že už s ní nechce bydlet. Často se také stává, že se příčina urážky skryje někde v širším kontextu, např. se obšírně popisuje nějaká událost a teprve za popisem se zmíní, že se někdo urazil, a je pak zřejmé, že se urazil kvůli popsané události.
Vyplývá z toho tedy, že „urazit se na někoho“ se říct nedá?
Přesně tak, určitě bych se tomu vyhnul, i když v praxi se případy tohoto typu najdou. Uveďme například v tomhle on je zlatý – nikdy se na mě neurazí; narcisové jsou vždy připraveni urazit se na každého, kdo s nimi nesouhlasí. Našel jsem i příklad neuraz se na mou poznámku, kde by bylo namístě užít neuraz se kvůli mé poznámce.
Když říkáte, že se ty nevhodné případy v praxi najdou, znamená to, že byste doporučil se jim vyhnout, ale vyloženě nepřijatelné nejsou?
Ne, to jsem říct nechtěl. Každopádně je třeba místo on je zlatý – nikdy se na mě neurazí použít zcela jinou formulaci, např. on je zlatý – nikdy se neurazí kvůli ničemu, co mu řeknu. Dá se ale vysvětlit, proč se formulace typu urazit se na někoho v praxi objevují. Když totiž chce mluvčí vyjádřit, že někdo nebo něco bylo motivem k urážce, někdy se uchýlí k takové trochu zkratové pomůcce – „půjčí“ si vazbu od nějakého jiného, ale významově blízkého slovesa. V našem případě si můžeme všimnout nápadné podobnosti mezi formulacemi nikdy se na mě neurazí a nikdy se na mě nerozzlobí.
Takže vlastně máme taková dvě slovesa v jednom.
I tak by se to dalo říct. Odborně se tomuto jevu říká kontaminace, tedy směšování nebo křížení vazeb. Jako další příklady tohoto typu bychom mohli uvést třeba očekávat na něco, kde se kříží očekávat něco a čekat na něco, nebo havarovat do svodidel, kde sloveso havarovat přebralo pro něj nevhodné doplnění příslovečným určením do svodidel analogicky podle spojení najet do svodidel.
Jak se takovým chybám můžeme vyhnout a ujistit se, že používáme správnou vazbu?
Řešením je jedině nahlížení do slovníků. Pro tuto problematiku existují dokonce specializované slovníky vazeb, popř. je na pultech knihkupectví najdete také pod označením valenční slovníky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.