Už 14 let jsme zajódovaní
6. březen je Dnem jódu. Od roku 2002 můžeme při této příležitosti každoročně konstatovat, že v české populaci je jódu dostatek, přestože naše republika není přímořskou zemí. Nemělo by nás to ale ukolébat – jód je pro náš organismus nezbytný.
Zdroje jódu
Hlavním zdrojem jódu jsou mořské ryby, plody a řasy. U nás se vyskytuje v soli, která je jím od padesátých let minulého století obohacována. Stejně tak se jód přidává do krmných směsí pro hospodářská zvířata a jeho hladina se sleduje v mléce a vejcích. Po více než půlstoletí od zavedení jodace soli patříme podle Světové zdravotnické organizace k zemím, kde byl problém jódového deficitu vyřešen
Jsme přejódovaní?
Někdy se objevují názory, že kvůli výše uvedeným opatřením jsme přejódovaní, jód je toxický a tak jsme součástí přiotrávené společnosti. „Tělo zdravého člověka si dokáže s nadbytečným množstvím jódu poradit, při vysokých hladinách v krvi jej z těla vyloučí,“ reaguje odmítavě na tyto teorie MUDr. Hana Grégrová, endokrinoložka II. Interní kliniky FN Plzeň, a varuje před úplným vypuštěním soli obohacené jódem z jídelníčku a jejím nahrazením solí bez jódu: „Tenhle trend se mi moc nelíbí, protože jód je pro nás velmi důležitý. To malé množství v soli nám určitě neublíží, ale zajistí stálý přísun jódu.“
Vzácné akutní otravy jódem
S předávkováním jódem se MUDr. Grégrová ve své praxi ještě nesetkala: „V odborné literatuře jsou popisovány vzácné případy akutních otrav jódem s bolestmi břicha, nechutenstvím a zvracením, ale to se stává, když pacient např. pozře obrovské množství jódu, třeba nějakého dezinfekčního prostředku.“
Pozor na nedostatek jódu!
V závislosti na složení naší stravy jsme stále ohroženi spíš nedostatkem jódu, podle endokrinoložky MUDr. Hany Grégrové se s ním mohou potýkat některé rodiny vyznávající pseudozdravý styl života: „Nesolí a vyloženě se stravují jednostranně, tak tam potom může být problém.“ Ten se projeví především snížením funkce štítné žlázy, které je spojeno s únavou, spavostí, zimomřivostí a sklonem k depresím. Mohou se přidat tlaky v krku, hrubší hlas, zácpa a přírůstek váhy. Dlouhodobý nedostatek jódu způsobuje strumu, tedy zvětšení štítné žlázy, tzv. vole.
Jód v těhotenství
Velmi nebezpečný je nedostatek jódu v těhotenství, kdy zejména v prvních 3 měsících ohrožuje vývoj centrální nervové soustavy dítěte a může způsobit až kretenismus. Také z toho důvodu MUDr. Grégrová nastávajícím maminkám doporučuje doplňky stravy pro těhotné: „Nějaké vitamínové přípravky určitě používat, komplexní multivitaminy jsou nejlepší, protože obsahují i spoustu jiných stopových prvků.“
Pravidlo zlaté střední cesty
Obecně pak MUDr. Hana Grégrová zdůrazňuje: „Štítná žláza jód nutně potřebuje, aby vyráběla hormony, bez nich tělo prostě nefunguje.“ Nejen pro zajištění přiměřeného množství tohoto prvku pro náš organismus platí ono otřepané, leč významné pravidlo: Jezme a solme s rozumem, postarejme se o to, aby naše strava byla vyvážená.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
