Už hodně let jsem na podzim nezažil takové houbové žně jako letos, libuje si mykolog

16. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bedla vysoká

Podle Zdeňka Hájka, předsedy Mykologického klubu Plzeň, byl letošní podzim abnormální co do množství i velikosti hub.

„Začalo to bedlami vysokými. Najednou se všude objevily stovky plodnic, ať už na okrajích lesů, na pastvinách, v roklích nebo v sadech. Bedly rostly ve srostlicích několika kusů, v kruzích i v pruzích. V zahradách se vyskytovalo mimořádné množství pýchavek obrovských, na jedné lokalitě jsem jich viděl 13 kusů velkých jako fotbalový míč, musel jsem vystoupit z vlaku a jít se přesvědčit, jestli mě zrak neklame. Dále bylo velké množství hnojníků obecných, také v neobvyklých srostlicích. V mnoha desítkách kusů rostly i nejedlé druhy, jako slzivky a vláknice,“ čiší ještě teď houbařské nadšení ze Zdeňka Hájka.

Velikostí se houby vymykaly údajům z odborné literatury

Je bedla červenající jedlá? Může choroš růst pod jabloní? Ještě roste stroček trubkovitý? Jak upravit do kuby čerstvou penízovku sametonohou? Co potřebují mykologové znát, když je žádáme o určení houby? Odpovědi hledejte v záznamu houbařské poradny.

Podzimní houby letos přesahovaly čísla uváděná u jednotlivých druhů v literatuře jak šířkou a výškou, tak mohutností. „Zřejmě to to způsobily enormní dlouhotrvající deště, které přišly po vleklém deficitu srážek. Houby to prostě chtěly dohnat,“ domnívá se mykolog, „už hodně let jsem na podzim nezažil takové houbové žně jako letos.“

Ani v současné době není příroda na houby skoupá. Na houbařských procházkách je možné narazit na třepenitky makové, čirůvky dvoubarvé, strmělky přehrnuté, penízovky máslové kuželovité, šťavnatky modřínové a mrazové, hlívy ústřičné a penízovky sametonohé. Mykolog Zdeněk Hájek doporučuje sbírat jenom dvě posledně jmenované, hlívy a penízovky, ostatní by moly být po zmrznutí a opětném rozmrznutí zkažené.

autor: Soňa Vaicenbacherová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio