V Biomedicínském centru v Plzni vyvinuli postup, který umožní lepší diagnostiku bakterií

Nový přístroj MALDI TOF
Nový přístroj MALDI TOF

Pokud někoho postihne vážná infekce, musí lékaři nejdřív zjistit příčinu, aby mohli nasadit účinnou léčbu. Bohužel v takové situaci jde o čas. Díky novému postupu, který vyvinuli vědci z Biomedicínského centra v Plzni, se možnosti lékařů zase o něco zlepšily.

„Jde o závažné život ohrožující infekce, kdy reakce organismu na takovou infekci je tak přemrštěná, že dochází k poškození životně důležitých orgánů,“ vysvětlil vedoucí výzkumného programu a přednosta 1. interní kliniky ve Fakultní nemocnici v Plzni Martin Matějovič.

Zároveň dodal, jak se taková sepse pozná.: „Rodina si všimne, že pacient doma, jak se říká „zvadne“. Začne být zmatený, přestane adekvátně odpovídat na dotazy, nebo se náhle nepostaví na nohy, má velkou slabost dolních končetin, objeví se bolesti svalů, kloubů, schvácenost. V typických případech se k tomu přidává horečka, zimnice, třesavka a jiné známky infekce. Ale nemusí to tak vždycky být.“

Pro úspěšnou léčbu je podle Martina Matějoviče klíčové znát především to, že se jedná o život ohrožující infekci. „Rychlá diagnostika je tady zásadní, abychom věděli, že pacient bojuje s nějakou infekční chorobou. Potom přichází na řadu to, na čem tady pracujeme, to znamená na metodách, které nám umožňují z jednoho vzorku krve určit infekční chorobu a pravděpodobného původce, a potom podle toho nasadit adekvátní antibiotikum,“ doplnil Martin Matějovič.

Při záchraně života rozhodují minuty

V případě, že se skutečně jedná o život ohrožující infekci, rozhodují u pacienta mnohdy desítky minut. „Říká se zlatá hodina, což je prvních 60 minut od rozpoznání toho, že se pacient nachází v těžké infekční chorobě. Tam je klíčové, abychom podali skutečně účinná antibiotika ideálně do šedesáti minut od podezření na sepsi,“ vysvětlil Martin Matějovský.

Právě v tom může lékařům pomoci nový postup, který v Biomedicínském centru se svým týmem vyvinul Jaroslav Hrabák: „Jedná se o proces, který umožní zrychlit a hlavně zpřesnit identifikaci mikroorganismů. Přesná identifikace, abychom věděli, o jaký mikrob se jedná a jak se jmenuje, je důležitá proto, abychom poznali skutečně reálnou příčinu infekčních onemocnění.“

Proces je jednoduchý a pomůže lékařům rychleji rozpoznat, o kterou bakterii se jedná. „Nám se podařilo na destičku, která se následně vkládá do hmotnostního spektrometru. Nejprve nakapat činidlo, které způsobí rozpad buněk a následně speciálně platinovým drátkem je nanášena bakteriální kultura do této kapky,“ popsal Jaroslav Hrabák.

Výsledky jsou teď rychlejší a přesnější a celý postup si biomedicínské centrum nechalo patentovat. „Patentová práva se nám podařilo prodat jedné české firmě, která již tento postup aplikovala do komerčně dostupných přístrojů. Ty se už používají v řadě mikrobiologických laboratoří po celé republice, ale předpokládáme i v rámci Evropy,“ dodal Jaroslav Hrabák.

Vědci budou dál hledat možnosti, jak zlepšit diagnostiku nebezpečných bakterií i jak je úspěšně léčit.

Spustit audio
autoři: Martina Klímová, Kateřina Jiřincová|zdroje: Český rozhlas Plzeň, Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy