V muzeu v Kolovči objevíte stará řemesla i mlýn, který mele staré báby na mladá děvčata
V Kolovči na Domažlicku v Plzeňském kraji stojí soukromé Muzeum techniky a řemesel. Založila ho rodina Volfova u svého domu a do dnešních dnů do něj nasbírala na deset tisíc exponátů. Martin Volf sbírky stále doplňuje, i když už mu pomalu začíná docházet prostor.
Muzeum v Kolovči nedaleko Domažlic vzniklo před 23 lety, kdy původně otec Martina Volfa, dnešního provozovatele, sbíral různé hodiny. A ty pak začal vystavovat v zadní budově za dvorem. Martin Volf se rozhodl výstavu hodin oživit ještě i jinými exponáty a začal sbírat staré předměty, které připomínají původní řemesla a tradice. Dnes má muzeum jedenáct výstavních místností, čítá na deset tisíc exponátů a připomíná šedesát sedm řemesel.
Vyjmenovat všechna řemesla by bylo na dlouho. Asi nejatraktivnější expozicí je historická ordinace zubaře. Vystavené náčiní, jako jsou různé kleštičky, skalpely a podobné zdravotnické pomůcky, prý mnohým návštěvníkům připomínají mučírnu.
Naopak melancholické vzpomínky probouzejí staré hřebeny z kravských rohů, které se vyráběly velmi pracně, nebo také vlásenkářské řemeslo, které si mnozí už ani nedokážou vybavit. A samozřejmě další exponáty, které připomínají například řeznictví, obchod, krejčovství, kadeřnictví, pekařství, hospodu a podobně.
Všemu vévodí obrovský mlýn uprostřed dvora, který údajně přemílá staré báby na mladá děvčata. Jak vysvětluje Martin Volf, každých pět let se sjedou lidé z celého okolí, do mlýna vejde sedm starých bab a po semletí vyjde ven jedno krásné mladé děvče. Je to, věru, krásná podívaná, na kterou se všichni moc těší. Nejbližší mletí připadá na rok 2025.
Pokud se do Muzea techniky a řemesel v Kolovči vydáte, nejdříve se podívejte na jeho webové stránky na otevírací dobu. Přes léto je od 9 do 17 hodin, v zimním čase je otevírací doba kratší.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.