V plzeňských Křimicích šlapou zelí v modřínových kádích, jako jediní v Evropě se drží tradice

V křimické zelárně dbají na tradici. Zelí tam šlapou a následně kvasí v modřínových kádích. „V 60. letech došlo k průlomu technologie a všechny ostatní zelárny přešly na laminátové, betonové nebo nerezové kádě, jen tady v Křimicích se čas zastavil a pořád máme modřínové kádě,“ sdělil majitel zelárny Vladimír Lobkowicz. Modřínové kádě způsobují, že v zelí je větší obsah cukru a rozdíl by se měl dát okamžitě poznat.

Nakrouhané zelí sjíždí nerezovými tobogány do kádí, kde se šlape. Jedna káď má 10 tun a šlapou v ní vždy tři lidé. „Je to fyzicky velmi namáhavá práce,“ oznámil Vladimír Lobkowicz. Že pracovníci šlapali poctivě, se pozná tak, jak je zelí měkké.

Kvůli zdražování energií a inflaci museli zelí zdražit

Po našlapání jedné vrstvy zelí se odsaje šťáva a přidá se další vrstva. Každá vrstva má tloušťku 20 až 30 cm. Jedna celá káď obsahuje přibližně 10 vrstev. Za jednu vrstvu se našlape 500 kroků. Našlapat celou káď tedy zabere 5 tisíc kroků. Při šlapání se zelí solí a přidává se kmín. Kvasný proces trvá 6 týdnů. Pak se zelí může prodat.

Přesto, že se zelí šlape na lidský pohon, museli provozovatelé letos zelí zdražit o 10 procent. „Elektřina se nám zdražovala, samotné zelí se nám také zdražovalo, takže my jsme jen mezičlánkem v řetězu všeobecné inflace,“ vysvětlil Vladimír Lobkowicz. O dalším zdražování zelí zatím v Křimicích neuvažují. Vše bude záviset na vývoji cen energií a inflace.